VZP – přenechání zdravotnických prostředků
zpráva pro klienty
Dne 22.2.2011 se v sídle Národní rady osob se zdravotním postižením ČR znovu sešla na dohodnutém jednání mezi NRZP ČR a VZP ČR společná pracovní skupina ve složení za NRZP ČR její předseda Bc. Václav Krása a specialista na zdravotnictví a zdravotnické prostředky JUDr. Zdeněk Žižka, pracovník legislativního odboru na straně jedné a za VZP ČR MUDr. Taťána Soharová, ředitelka odboru léčiv a ZP, Ing. Martin Jelínek, Ph.D., vedoucí oddělení zdravotnických prostředků a Mgr. Jiří Matějček na straně druhé. Na programu tohoto jednání bylo několik okruhů problémů.
1. Základním a hlavním tématem jednání byla praktická realizace problematiky přenechání zdravotnických prostředků, především pak vozíků do vlastnictví pojištěnce pomocí již dříve dohodnuté „Dohody o narovnání“ a řešení některých situací, které v souvislosti s aplikací uvedené dohody nastávají.
Zástupci VZP ČR deklarovali, že systém byl již naplno spuštěn a v současnosti je tedy již zcela funkční. Pracovníci všech krajských poboček VZP ČR jsou dobře připraveni tuto problematiku řešit. Zároveň zástupci VZP ČR zdůraznili principy, na kterých je proces založen a které by měli pojištěnci VZP znát, pokud jej budou chtít využít. Pro případné zájemce z řad pojištěnců je nutné prezentovat, že:
a) Institut „Dohod o narovnání“ je nenárokovým institutem. To v praxi znamená, že každou individuální žádost pojištěnce VZP ČR o převedení zdravotnického prostředku, především pak vozíku, do jeho osobního vlastnictví a uzavření příslušné „Dohody o narovnání“ vždy posoudí VZP ČR v celém jejím kontextu a rozhodne o vyhovění jí, či jejímu odmítnutí.
b) Předmětnou písemnou žádost o přenechání vozíku do osobního vlastnictví pojištěnce (žádost je neformální – neexistuje formulář) pojištěnec zašle vždy na příslušnou krajskou pobočku VZP ČR podle místa jeho bydliště, či pobytu a zde o ní rozhoduje ředitel Odboru zdravotní péče. Příslušný krajský revizní technik předkládá pro účely rozhodnutí řediteli svoje stanovisko.
c) VZP ČR též v rámci řízení rozhodne o výši úhrady za převáděný vozík, kterou, na základě „Dohody o narovnání“, provede uživatel, či jeho rodinný příslušník. V případě převádění již vyřazeného vozíku by měla být výše úhrady víceméně symbolická.
d) VZP ČR má pro tento účel připraveny dvě formy „Dohody o narovnání“. Jedna forma je určena pro uzavření dohody mezi VZP ČR a samotným pojištěncem (uživatelem vozíku). Druhá forma je určena pro uzavření dohody mezi VZP ČR a pozůstalými po uživateli vozíku (jde o institut určený především rodinným příslušníkům uživatele, kteří mají zájem si vozík po zemřelém uživateli ponechat).
2. Strany diskutovali i téma „doplatkových“ vozíků, které jsou v procesu cirkulace (v majetku VZP ČR). Zde zástupci VZP ČR uvedli, že v tomto případě musí postupovat v souladu se zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zde VZP ČR úhrady vozíku provádí dle přílohy 3 tohoto zákona, tedy do zákonem stanovené výše. Případný doplatek pojištěnce na vozík tedy zákon považuje za „nadstandardní úhradu“ zdravotnického prostředku, který je ve vlastnictví pojišťovny. Nelze tedy, pomocí institutu „Dohody o narovnání“ žádat na VZP ČR po skončení užívání vozíku pojištěncem pouze o „refundaci“, či vrácení finančních prostředků, které pojištěnec na vozík doplatil. Žádat nemohou ani pojištěnci-uživatelé, ani jejich rodinní příslušníci. Tento postup zákon pojišťovně neumožňuje. Tyto prostředky ovšem bude VZP ČR zohledňovat při případném přenechání vozíku pojištěnci.
3. Diskutována byla též otázka změny zdravotního, či tělesného postižení, či zdravotního stavu pojištěnce-uživatele vozíku v souvislosti s možnosti změny vozíku před skončením jeho užívací doby. Zástupci VZP ČR deklarovali, že v případě výrazné změny zdravotního stavu pojištěnce-uživatele vozíku a jeho potřeby jiného vozíku, jako součást řešení jeho nového zdravotního stavu a léčby je vždy možné aby ošetřující lékař okamžitě předepsal nový, odpovídající vozík. Tedy bez ohledu na časové určení užívání původního vozíku. VZP ČR v těchto odůvodněných případech schvaluje pro uživatele nový, odpovídají vozík jako součást odpovídající léčby i před vypršením doby životnosti stávajícího vozíku. (Tento institut bude zřejmě nejčastěji využíván u dětí, ale lze ho aplikovat i u dospělých pojištěnců.)
4. Závažným tématem, které bylo dále diskutováno, je aplikace „Dohody o narovnání“ u pojištěnce, který přechází, či již přešel od VZP ČR k jiné zdravotní pojišťovně a má od VZP ČR v užívání invalidní vozík. V tomto případě zástupci VZP ČR deklarovali, že „Dohodu o narovnání“ zde nelze použít, neboť by docházelo k převodu majetku (zdravotnického prostředku), který zákon zdravotní pojišťovně neumožňuje. Tomuto postupu brání neexistence smluv o přeúčtování zdravotnických prostředků mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. V praxi to pak znamená neúměrnou a zbytečnou zátěž pojištěnců-uživatelů vozíků, neboť ti musí propůjčený vozík pojišťovně, od které odcházejí, vrátit (přestože třeba jde o vozík s doplatkem, který jim nemůže pojišťovna, od které odcházejí, žádným způsobem uhradit) a následně si nechat lékařem předepsat a od pojišťovny, ke které přecházejí i uhradit zcela nový vozík (u „doplatkových“ vozíků si musí znovu uhradit potřebný, finanční rozdíl). Tento postup znamená pro přecházejícího pojištěnce dvojnásobné, finanční náklady na doplatcích spolu s jejich neúměrnou administrativní zátěží a pro pojišťovny a lékaře zbytečnou finanční i administrativní zátěž.
VZP ČR nepovažuje proces přeúčtování za nikterak složitý a je zcela připravena k jejímu praktickému využití. Ačkoli se však VZP ČR již několikrát snažila o to, aby bylo dosaženo příslušných dohod mezi zdravotními pojišťovnami, které by přeúčtovávání zdravotnických prostředků mezi nimi umožňovaly, čímž by byly zbytečné finanční náklady a administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany odstraněny, její návrhy zatím nebyly ostatními pojišťovnami akceptovány. Zástupci NRZP ČR proto deklarovali, že se ze své pozice pokusí, spolu se Svazem zdravotních pojišťoven ČR, iniciovat jednání, na kterém by bylo těchto dohod mezi zdravotními pojišťovnami dosaženo, čímž by byla situace pojištěnců, jichž se přechod týká, velmi ulehčena.
Vypracoval: JUDr. Zdeněk Žižka
Bc. Václav Krása
předseda NRZP ČR
