Vážení přátelé,
na Národní radu osob se zdravotním postižením ČR se v poslední době obrací řada rodičů s dotazy, které se týkají ošetřovného v období koronaviru.
Nároky na ošetřovné v tomto období v zásadě upravuje zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.
O ošetřovné si mohou požádat všichni zaměstnanci, kteří nemohou vykonávat své zaměstnání z důvodu péče o dítě se zdravotním postižením. Většině z nich vznikne dle výše uvedeného zákona nárok na ošetřovné na základě písemně podané žádosti adresované jejich zaměstnavateli.
Ačkoli ošetřovné bude vypláceno tímto neformálním způsobem většině pečujících zaměstnanců, zákon definuje skupinu, které nárok nevznikne. Jedná se pouze o jednu skupinu pečujících zaměstnanců, kteří pečují o zaopatřené dítě ve věku do 26 let, které je závislé na pomoci jiné osoby, alespoň minimálně ve stupni č. I. (samozřejmě i ve vyšších stupních), pobírá invalidní důchod III. stupně a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii. V případě těchto osob na ně zákon nahlíží jako na zaopatřené osoby, z toho důvodu, že pobírají svůj invalidní důchod III. stupně. Tím, že žák nenavštěvuje vzdělávací zařízení, tak mu zůstávají všechny finanční prostředky z důchodu a také z příspěvku na péči. Tudíž, je možné pro takového žáka zajistit náhradní pečující službu v době, kdy rodič je v zaměstnání.
Z této definice jasně vyplývá, že problém vzniká pouze u zaměstnanců, kteří pečují o osoby, které nemohou navštěvovat školu, ale netýká se případů, kdy bylo uzavřeno zařízení sociálních služeb, denních a týdenních stacionářů, případně denních pobytových center.
Naopak stejný problém se tedy netýká zaměstnanců, kteří pečují o osoby, které nemohou navštěvovat některé ze zařízení sociální péče, které bylo rovněž uzavřeno v souvislosti s mimořádnými opatřeními, vzniklými okolo koronavirové situace. Tam toto omezení podle zmíněného zákona neplatí, neboť je vázáno pouze na nemožnost navštěvovat školu. Tato zásada vyplývá ze znění ostatních zákonů, na které navazuje, především pak ze zákona o důchodovém pojištění. Dostáváme řadu informací, že zařízení sociálních služeb, která byla uzavřena, požadují částečnou platbu za stravu, ubytování a případně i za služby, i když klient nedochází do zařízení. Zákon o sociálních službách nic takového nestanoví, ale záleží na uzavřených smlouvách mezi klientem a sociálním zařízením, kde často bývá ustanovení, že pokud klient není v zařízení, tak se mu vrací pouze určitá část za tzv. „držení místa“, případně za režijní náklady na kuchyň a také režijní náklady na poskytování služeb. Sociální zařízení nemají
Vážení přátelé, obdobná úprava platí i u OSVČ. Pokud by někdo požadoval po vás úhradu po dobu, kdy klient nedocházel do sociálního zařízení, tak se musíte nejprve podívat do uzavřené smlouvy o poskytování sociálních služeb, jaká je dohoda o vrácení příspěvku na péči, případně vrácení invalidního důchodu, pokud klient není v zařízení. V zásadě se toleruje platba za lůžko přibližně ve výši 20 % invalidního důchodu. Ostatní náklady byste neměli platit, pokud nenavštěvujete zařízení. Připadá nám i neetické, pokud sociální zařízení vyžadují příliš velké platby za neposkytnuté ubytování, stravu, případně služby.
Přeji vám všechno dobré.
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
