V sobotu 28. 3. 2020 nás ve věku nedožitých 69 let opustil dlouholetý kamarád i kolega, pan PAVEL ROGACZEWSKI z Karlových Varů. Byl to dlouholetý člen Republikového výboru NRZP ČR a dlouhodobě s námi spolupracoval. Bude nám všem chybět. Čest jeho památce.
Není u nás regionu, kde byste se s panem Rogaczewski nesetkali, mnozí z nás jste jej znali nejen jako dlouholetého funkcionáře Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, ale i jako prima kamaráda či kolegu, ať už z našich pobytových akcí či sportovních soutěží, proto si dovolím přidat krátkou vzpomínku na tuto významnou osobnost.
Přestože byl v řadách členů SONS znám jako dlouholetý aktivista a velice schopný organizátor, rád bych Vám zde přiblížil jednotlivé etapy jeho činorodého života.
Rodištěm Pavla Rogaczewského se stal Frýdek Místek. Po prodělaných planých neštovicích v dětství, kdy se objevily první zrakové obtíže, stačil ještě zvládnout jak základní školu, tak i odborné učiliště – obor podlahář – obkladač. Vzhledem k silné slabozrakosti však tuto profesi vykonávat nemohl, proto se rozhodl nastoupit na Učňovskou školu pro mládež s vadami zraku v Praze, kde byl zaškolen v nové profesi jako čalouník. Vždy byl zvyklý pohybovat se mezi lidmi, a tak být uzavřen celý den v dílně, nebylo to však, jak se říká,“ to pravé ořechové“. Opět se tedy rozhoduje pro novou profesi, – masér. Zde se již rodí myšlenka pomáhat druhým.
Díky masérskému umění se dostává v roce 1973 do lázeňského sanatoria Trocnov v K. Varech, kde pracuje po dlouhá léta. Zde začíná jeho soukromý i společenský život. Postupně se zapojuje do svazové činnosti, je členem základní organizace nevidomých a slabozrakých. V témž roce zakládá Klub invalidní mládeže, organizuje Okresní sportovní hry, tak i krajské srazy invalidní mládeže. Následně zakládá i družstvo zrakově postižených kuželkářů. Díky tomu se v roce 1976 stává členem Ústřední komise zdravotně postižené mládeže při ÚV Svazu invalidů. Koncem sedmdesátých let se stává předsedou ZO nevidomých a slabozrakých v K. Varech, poprvé je jmenován předsedou OV Svazu invalidů, od roku 1979 je členem ÚV Svazu invalidů. Díky svým sportovním aktivitám se stal i dlouholetým členem Českého výboru zdrav. postižených sportovců.
Na svém pracovišti je také uznávaným pracovníkem a organizátorem, je zapojen i do bývalého Svazu mládeže, odtud se odvíjí jeho další společensko-politické schopnosti a styky, vždy směřující k propagaci a pomoci zdravotně postiženým.
Vzhledem ke svému handicapu, praktické slepotě, si stále více uvědomuje problematiku všech zdravotně postižených, zrakově obzvlášť.
Počátkem devadesátých let vzniká v K. Varech nové oblastní pracoviště SONS s regionální působností, zahrnující celou severozápadní oblast Krušnohoří, tedy od Aše až po Most. Stává se i zastupitelem města Ostrov. V roce 2000 byl u zrodu krajského pracoviště TyfloCentra K. Vary, jehož byl až do podzimu 2017 ředitelem.
Po celý svůj život se plně věnoval zrakově postiženým, jak v oblasti sociální politiky, poradenství, kultury, sportu a v neposlední řadě to byla i práce v oblasti architektonických bariér. Za jeho účasti se zde zřizuje místní pobočka zvukové knihovny, ozvučují se křižovatky a vstupy do budov úřadů a důležitých institucí. Ve spolupráci s Magistrátem města K, Vary prosazuje ozvučení MHD. Pravidelně se také zúčastňoval jednotlivých zasedání Republikové rady SONS, ve které byl členem po několik funkčních období.
Po celý průběh svého života nezapomíná ani na svoji profesi maséra. Od roku 1976 byl předsedou pracovní komise masérů při UV SI, dnes již samostatně působící jako Cech masérů, kde po dlouhá léta zastával funkci Cechmistra. Jako zdravotnický pracovník si je vědom, že je nutné se v tomto oboru neustále vzdělávat a zvyšovat svoji odbornost. Po ukončení masérských kurzů v osmdesátých letech v Praze a Levoči se zasadil o zřízení těchto kurzů v rekvalifikačním pobytovém středisku v Praze na Dědině, kromě jiného zajistil spoluúčast MUDr. Marka z „Monády“ pro výuku akupresury, Doc. MUDr. Bechyně z Brna, zabývajícího se výukou lymfodrenáže. Za zmínku tu stojí i zahraniční pracovní setkání v Německu, Polsku a ve Francii.
Za pomoci kolegů TyfloCentra, dobrovolníků SONS a finanční pomoci měst v karlovarském kraji pořádá pravidelné Benefiční koncerty, výstavy kompenzačních pomůcek, propagační akce o činnosti zrakově postižených, opomenout nelze ani několik ročníků zájmové umělecké činnosti zrakově postižených TyfloArt nebo věhlasné plesy TyfloCentra, pořádaných v Domě kultury v Ostrově. Každoročně organizoval také rekondiční pobyty, zaměřené jak na výuku prostorové orientace a samostatného pohybu, sebeobsluhy, počítače atd. Svoji oblibu si získaly i celostátní sportovní turnaje v kuželkách a simulované střelbě. Své místo tu nacházejí i tematické zájezdy jako jsou výstavy Rehaprotex Brno, návštěva Slepeckého muzea ve Vídni a Brně, exkurze SVVP v Jinonicích či exkurze v ÚSP Palata v Praze.
Jeho aktivita přesahovala i hranice naší vlasti, mnoho našich zrakově postižených z celé ČR se zúčastnilo zahraničních pobytů v Řecku, Bulharsku, Turecku, Tunisu, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Maďarsku, ale i na Ukrajině a Slovensku.
Po celý svůj aktivní život pracoval i v mnoha společensko politických funkcích, za což mj obdržel v roce 2001 „Cenu Oscara“, jež byla oceněním za jeho občanskou statečnost a celoživotní práci ve prospěch zdravotně postižených.
Čest jeho památce!
