Zásady komunikace s OZP v turistickém ruchu

18. 7. 2019

Jak komunikujeme s hosty se zrakovým postižením ?

  • Jsme taktní a pomáháme tam, kde je to nutné. Než začneme, zeptáme se, zda můžeme pomoci.
  • Dbáme o dobrou průchodnost hlavních přístupových cest (pozor na reklamní cedule, květináče a další překážky v cestě).
  • Vždy pozdravíme jako první, představíme se a je-li to vhodné, informujeme, kde se nacházíme. K hostovi hovoříme čelem, a pokud je to možné, oslovujeme ho jménem.
  • V případě, že své hosty informujeme o důležitých skutečnostech písemnými pokyny (třeba pomocí nástěnky u recepce), sdělíme je nevidomému člověku včas.
  • Nabídneme pomoc při orientaci a pohybu v místnosti (např. při hledání věšáku nebo volného místa u stolu), popíšeme její vybavení apod. Upozorníme hosta, pokud se chceme vzdálit nebo z místnosti odejít.
  • Nejen při objednávání jídla nebo nápojů jednáme přímo s hostem, ne s jeho průvodcem. Na přání čteme jídelní lístek. Informujeme o úkonech souvisejících s obsluhou a komentujeme, co se právě děje.
  • S jídlem si každý poradí sám, stačí, když sdělíme, jak je jídlo na talíři uspořádané (např. podle hodinových ručiček) a co všechno je ještě na stole.
  • Na vodícího psa nemlaskáme, nehvízdáme, nehladíme ho, nekrmíme a nemluvíme na něj bez vědomí majitele
  • Snažíme se vcítit do potřeb hosta.
  • Při placení podrobně informujeme o platbě a vrácených částkách.

© Kazuist s.r.o.

Zpracováno v rámci projektu CIP EQUAL „Beskydy pro všechny ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením ČR.


Jak komunikujeme s hosty se sluchovým postižením?

  • Jsme taktní a pomáháme tam, kde je to nutné. Než začneme, zeptáme se, zda můžeme pomoci.
  • Hovoříme konkrétně, výstižně a srozumitelně, používáme jednoduchá slova a krátké věty. Vyslovujeme zřetelně, nezvyšujeme hlas, mluvíme pomaleji.
  • K hostu hovoříme čelem, neboť jen tak může dobře odezírat z pohybu rtů a správně porozumět tomu, co říkáme.
  • Při rozhovoru nejíme, nepijeme, nekouříme, nežvýkáme, nepodpíráme si bradu, ani si nedáváme ruce před ústa.
  • Pro rozhovor se snažíme zajistit klidné prostředí a omezíme hluk (např. ztlumíme hudbu, pokračujeme v hovoru v klidnější místnosti apod.).
  • V průběhu rozhovoru se kontrolními otázkami ujišťujeme, že je nám dobře rozumět. Rozhovor vedeme aktivně a udržujeme častý oční kontakt.
  • V případě potřeby používáme i písemnou formu sděleni.
  • Pokud máme k dispozici technické pomůcky (např. indukční smyčky nebo světelné signalizace), udržujeme je v provozu.
  • Snažíme se vcítit do potřeb hosta.

© Kazuist s.r.o.

Zpracováno v rámci projektu CIP EQUAL „Beskydy pro všechny ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením ČR.


Jak komunikujeme s hosty s pohybovým postižením?

  • Jsme taktní a pomáháme tam, kde je to nutné. Než začneme, zeptáme se, zda můžeme pomoci.
  • Při vstupu hosta do budovy či místnosti nabídneme pomoc.
  • Mluvíme-li s hostem na vozíku, snažíme se být před ním či alespoň vedle něj.
  • Uvědomujeme si, že host má jiný zorný úhel a často nevidí, co mu ukazujeme, mnohé bary nebo recepce jsou pro něj příliš vysoké.
  • Pokud jsou k dispozici kompenzační pomůcky (např. pro osobní hygienu), předem informujeme o možnosti jejich využití.
  • Pomáháme-li hostovi s vozíkem, dbáme, abychom:
    • vozík před sebou tlačili plynule a přiměřenou rychlostí,
    • vozík při zastavení vždy zabrzdili,
    • vozík zvedali jen za pevné rámy,
    • z prudšího svahu (např. nájezdní rampy) sjížděli raději pozpátku, kdy lze vozík snadněji brzdit,
    • na nerovném povrchu omezili otřesy tím, že přeneseme váhu vozíku na zadní kola,
    • při pohybu do schodů přistavili vozík velkými koly k překážce a mírným náklonem a povytažením vozíku nahoru překonali postupně schod po schodu.
  • Pomáháme-li hostovi s jiným pohybovým omezením, bereme v úvahu jeho specifické potřeby (např. neodkládáme hole a jiné kompenzační pomůcky mimo dosah).
  • Snažíme se být oporou v nepříjemných situacích, které mohou nastávat při pohybu mezi ostatními lidmi.
  • Při odchodu hosta ze zařízení nabídneme pomoc při překonání případných překážek, otevírání dveří, překonání schodů, rampy a nástupu do dopravního prostředku.
  • Snažíme se vcítit do potřeb hosta.

© Kazuist s.r.o.

Zpracováno v rámci projektu CIP EQUAL „Beskydy pro všechny“ ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením ČR.

 

Děkujeme našim partnerům

Podpořte nás

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR odvádí denně mnoho práce ve prospěch obhajoby práv a zájmů osob se zdravotním postižením, kterých je v ČR přes 1 milion. Pomozte nám dále fungovat a buďte součástí skupiny lidí, kterým není osud druhých lhostejný.

Podpořit