MOSTY 4/2018
Lidé se zdravotním postižením mají můj obdiv,
říká v exkluzivním rozhovoru pro Mosty premiér Andrej Babiš
Činnost Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, sociální odpovědnost firem nebo výše podpory pro neziskový sektor včetně organizací osob se zdravotním postižením. S premiérem jsme hovořili také o ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, dobročinných projektech a dalších tématech.
Vážený pane předsedo vlády, ze své funkce jste také předsedou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. V čem spatřujete hlavní úlohu tohoto poradního orgánu vlády?
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast podpory osob se zdravotním postižením. Ve své činnosti usiluje o vytváření rovnoprávných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením ve všech důležitých oblastech života a vytváření podmínek pro jejich začlenění do společnosti. Vzhledem k tomu, že téma zdravotního postižení se dotýká mnoha oblastí a působnosti řady ministerstev (sociální zabezpečení, zaměstnávání, vzdělávání, bezbariérová přístupnost prostředí, přístup k informacím, doprava, kultura), je hlavním posláním Vládního výboru koordinace všech těchto aktivit a formulování celé státní politiky vůči této skupině osob tak, aby úspěšně pokračoval proces integrace a co nejširší zapojení těchto osob do běžné společnosti. Vedle této koncepční práce je také důležitou úlohou Výboru operativní řešení konkrétních problémů, které se ukáží jako aktuální a naléhavé.
V poslední době se hodně hovoří o neziskových organizacích a o tom, že vláda by měla výrazně snížit prostředky na jejich podporu. V ČR existuje mnoho spolků, které se zabývají problematikou zdravotního postižení, vykonávají služby pro osoby se zdravotním postižením a zastupují jejich zájmy vůči státu i veřejným orgánům. Tyto spolky nyní žijí v obavách, že ztratí podporu státu, bez které nejsou schopny svou činnost vykonávat. Jak je to s úsporou prostředků na výdaje v neziskovém sektoru? Mají se tyto spolky bát, že příští rok zaniknou?
Jak už bylo opakovaně řečeno, počítá se s určitými redukcemi některých dotačních programů. Rozhodně se to nebude týkat dotačních programů zaměřených na podporu osob se zdravotním postižením. Činnosti, které jsou ve prospěch těchto osob prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu podporovány, je třeba považovat za potřebné a účelné. Jsem si dobře vědom, že státem podporované aktivity bezprostředně napomáhají k sociálnímu začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti a k vytváření rovnoprávného přístupu k základním právům a svobodám. Za mimořádně důležité je třeba považovat rovněž to, že realizaci jednotlivých projektů zabezpečují přímo sami zaměstnanci se zdravotním postižením nebo rodiče dětí se zdravotním postižením, což pozitivně ovlivňuje možnost jejich zaměstnávání. Spolky i některé další organizace poskytují pomoc a podporu zdravotně postiženým a jejich rodinám tam, kde se jí od jiných subjektů jak neziskových, tak státních většinou nedostává. Je důležité, že jsou podporovány i takové projekty, na základě kterých dochází k navazování komunikace mezi lidmi se stejnými problémy, k většímu zapojení do společenského života, což vede nejen k prevenci sociálního vyloučení, ale zejména k dosažení maximální možné míry integrace do společnosti i k většímu využití osobnostního potenciálu.
Neméně důležitá je také podpora, která je zaměřena na zajištění participace osob se zdravotním postižením a jejich organizací na konzultativních procesech v těch oblastech, které se jich bezprostředně dotýkají. Tento postup je v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou ČR ratifikovala v roce 2009.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany schválil na svém posledním jednání v červnu letošního roku doporučení, které jste podpořil, aby došlo k navýšení částky dotačního programu Podpora veřejně účelných aktivit spolků zdravotně postižených na rok 2019. Bylo schváleno, že dojde k navýšení částky dotačního programu na 26 milionů pro rok 2019. Sekretariát VVZPO však dosud nevyhlásil dotační řízení na příští rok s tím, že čekají na pokyn, že tak mohou učinit. Dotační řízení trvá osm měsíců, a proto je potřeba jej vypsat. Můžete tuto situaci nějak odblokovat?
Termín vypsání takového programu souvisí s přípravou státního rozpočtu na příští rok, který je předložen na jednání vlády v září. Hned po jeho schválení je možné začít s přípravou tohoto programu. Celkovou částku vypsanou na tento program vláda rozhodně dodrží.
Co považujete za nejzásadnější problém v politice pro osoby se zdravotním postižením? Co byste rád ve vztahu k těmto lidem co nejdříve změnil?
Velký problém vidím v nedostatku financí. V České republice máme 1,2 milionu lidí se zdravotním postižením, a proto bych chtěl jasnou politiku, která se o ně postará. To znamená navýšit finance a transparentně je rozdělovat.
Česká republika ratifikovala v roce 2009 Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dosud však ČR neratifikovala Opční protokol Úmluvy. Usnesení VVZPO z března letošního roku doporučilo ministryni práce a sociálních věcí urychleně předložit ratifikaci Opčního protokolu Parlamentu ČR. Dosud se bohužel nic v této věci nestalo. Můžete se, pane premiére, k této věci vyjádřit?
Předložení návrhu na ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením náleží do působnosti MPSV. Jak jsem se informoval, návrh byl již koncem minulého volebního období vládou projednán a schválen. Následně byl projednán Senátem, ale Poslanecká sněmovna jej už projednat nestihla. V současné době MPSV připravuje potřebné legislativní kroky k tomu, aby mohl být návrh na ratifikaci úspěšně dokončen. Máme zájem na urychleném dořešení této záležitosti, proto byl tento bod zařazen na nejbližší zasedání Vládního výboru. Opční protokol spolu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením ratifikovala již většina evropských států, a proto by se k nim měla co nejdříve připojit i Česká republika.
V současné době se často hovoří o sociální odpovědnosti firem. Jak důležitou vnímáte tuto odpovědnost, která se dotýká nejvíce velkých firem?
Je to určitě důležité téma, kterému je třeba věnovat pozornost. Z hlediska osob se zdravotním postižením by se tato odpovědnost měla projevit zejména ve větším zájmu a motivaci pro zaměstnávání těchto osob. Některé velké firmy se již této problematice věnují, ale stále jsou to spíše ojedinělé příklady, nikoliv běžná firemní praxe.
Sociální odpovědnost však nemůže být jenom záležitostí velkých firem – sociální odpovědnost se týká všech firem, velkých i těch malých, protože i ony jsou součástí naší společnosti.
V poslední době se hodně hovoří o českém národním zájmu. Dokázal byste jej stručně charakterizovat a myslíte si, že se do něj „vejdou“ i osoby se zdravotním postižením?
Kdybych použil sportovní terminologii – pak my všichni, co žijeme na území České republiky, „jsme jeden tým“ – staří a mladí, ženy a muži, zdraví i ti, co mají nějaký handicap, my všichni chceme žít v bezpečí a mít se dobře. To v dnešním světě není samozřejmostí a musí se na tom každý „z našeho týmu“, tedy i ten se zdravotním postižením, tak jak mu to dovolují jeho možnosti, účastnit.
Obecně je známo, že jste mecenášem různých projektů. Podporujete také aktivity lidí se zdravotním postižením, a to v jaké oblasti?
Vykonávám už řadu let roli předsedy správní rady Nadace AGROFERT. Také proto jde například celý můj plat – dříve ministerský, nyní premiérský – do fondu na pomoc rodičům samoživitelům. Ale projektů, kde nadace pomáhá, je opravdu velmi mnoho. Do aktivit spadá též pomoc přímo osobám se zdravotním postižením, kdy jim přispívá například na nákup rehabilitačních pomůcek, na intenzivní rehabilitace, ale i na nákup vozíků či dokonce nákup automobilů, aby nedocházelo k sociálnímu vyloučení těchto osob třeba při nutnosti dopravovat se na delší vzdálenost za vzděláním. Dále nadace přispívá na hipoterapii a podporuje také široké spektrum organizací, které dále pomáhají konkrétním jednotlivcům. Nadace AGROFERT je specifická v tom, že organizacím často přispívá na provozní náklady jako na nájemné nebo na platby za energie. Navíc podporujeme organizace i tím, že jim poskytujeme finanční prostředky na mzdové náklady pracovníků. V současné době jsou aktuální třeba příspěvky na mzdy zdravotních sester v mobilních hospicích a domácí péči jako takové. To vše, co jsem zmínil, jsou totiž vydání, která musí organizace platit, ale prakticky nikdo je nefinancuje. Proč? Protože se to nedá vyfotit a nadace se pak nemohou chlubit, že zaplatily to či ono. Přístup Nadace AGROFERT je v tomto ohledu jiný a jde proti proudu. Nám je jasné, že pokud nebude mít daná organizace na nájem a na elektřinu, tak jí jsou nové pomůcky pro klienty k ničemu. Takže pomáháme všude tam, kde je to potřeba.
Projekty i jednotlivé fondy najdou vaši čtenáři na internetových stránkách Nadace AGROFERT. Jsou tam i kontakty na kolegyně z nadace, které dokážou poradit s tím, jak podat žádost o podporu, jaké má mít přílohy či jakým způsobem o podporu žádat.
Vážený pane předsedo vlády, co byste na závěr rozhovoru vzkázal lidem se zdravotním postižením, kteří náš časopis čtou nejvíce?
Že mají můj neskonalý obdiv. Za to, že bojují s nepřízní osudu. Za to, že jsou i přes všechny komplikace inspirací ostatním. A hlavně za to, že se nevzdávají. Za to vše bych chtěl občanům se zdravotním postižením složit hlubokou poklonu.
