Projekt Mindset upozornil na předsudky studentů zdravotnických škol
Čtvrtina studentů zdravotnických škol vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní, 42 procent je považuje za spíše nebezpečné. A jen 15 procent budoucích zdravotníků uvažuje o práci v psychiatrické léčebně. Tyto a mnohé další skutečnosti odhalil výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví provedený v rámci programu Mindset. Výsledky ukázaly, že v Česku velmi rozšířené negativní vnímání lidí s psychickým onemocněním a stigmatizující postoje zastávají často i lékaři a zdravotnický personál. Přitom právě zdravotníci hrají v léčebném procesu duševních onemocnění zásadní roli.
Téměř polovina oslovených, přesně 45 procent, by podle zjištění vědců nikdy nepřiznala přátelům jakékoliv vlastní duševní onemocnění. A ještě větší podíl respondentů, celé tři pětiny, by takový fakt zamlčel kolegům. „Ve společnosti stereotyp o agresivitě bohužel převládá. Lidé s duševní nemocí jsou přitom v drtivé většině obětmi trestných činů, nikoliv jejich pachateli,“ upozornil spoluautor studie Petr Winkler. Jediná tragédie podle něj stačí k tomu, aby se společenské mínění obrátilo proti všem, kteří mají nějakou formu duševní nemoci, zejména pak proti pacientům se schizofrenií.
Většina duševně nemocných je kvůli svému zdravotnímu stavu stigmatizována a má zkušenost s diskriminací. Předsudky zdravotnického personálu přitom mohou mít závažné dopady. Pokud je například obvodní lékař obeznámen s tím, že je jeho pacient duševně nemocný, může jeho stav vnímat odlišně a zanedbat péči. V krajním případě taková situace může skončit i smrtí. Průzkum ukázal, že téměř 34 procent respondentů by vztahovalo fyzické symptomy, na něž by si psychicky nemocný stěžoval, například bolest na hrudi, automaticky k jeho duševnímu onemocnění.
Šetření bylo provedeno na 21 náhodně vybraných středních zdravotnických školách, zapojilo se do něj přes 500 studentů ve věku 18 až 22 let. Většinu respondentů, 93 procent, tvořily ženy. Součástí projektu byla i osvěta, která zahrnovala šíření letáků, pouštění videospotů a pořádání seminářů. Podle vědců měly tyto akce příznivý vliv na respondenty. Po jejich skončení se například o 21 procent zvýšil podíl účastníků, kteří souhlasili s tím, že lidé s duševním onemocněním jsou méně nebezpeční, než si většina lidí myslí. O 20 procent více studentů si pak myslelo, že tito lidé mají stejné právo na zaměstnání jako kdokoliv jiný. Největší změna nastala u studentů, kteří se v rámci semináře setkali s člověkem, jenž měl osobní zkušenost se závažným duševním onemocněním. „I v zahraničních studiích se ukázalo, že osobní setkání s člověkem s vlastní zkušeností s nemocí má výrazný vliv na postoje k těmto lidem. Takový zážitek napomáhá nabourávat nepříznivé stereotypy tím, že danou osobu ukazuje jako člověka z masa a kostí, který má vlastní život, rodinu, řeší každodenní problémy a navíc se musel vypořádat s velmi nepříznivými situacemi a zdravotními obtížemi,“ podotkla spoluautorka studie Miroslava Janoušková.
Podle autorů průzkumu mohou takové intervence změnit nejenom postoje k lidem s duševním onemocněním, ale také ochotu pracovat na odděleních psychiatrie. To je důležité zejména s ohledem na reformu psychiatrické péče, díky níž má vzniknout asi sto komunitních Center duševního zdraví.
Ambasadory projektu se stali Lejla Abbásová, Ivan Bartoš a Jan Mühlfeit. Součástí destigmatizačních aktivit byla také přednáška ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla Duše na dlani, která se konala v polovině června v kině Světozor. Podrobnější informace o projektu Mindset lze najít na webových stránkách www.mujmindset.cz, kde je k dispozici také mapa služeb péče o duševní zdraví.
Text: Jan Kholl
