Vážení přátelé,
tento týden se uskutečnila řada jednání, a to ve věci přípravy Monitorovacího výboru Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kde se má opět obnovit institut osoby zdravotně znevýhodněné.
V úterý 25. 3. 2014 jsem se sešel s novou náměstkyní ministryně práce a sociálních věcí paní Janou Hanzlíkovou, která má v kompetenci přípravu Monitorovacího výboru Úmluvy OSN, neboť MPSV ČR je gestorem této Úmluvy. MPSV ČR si uvědomuje, že je nutné urychleně zřídit Monitorovací výbor. Ministerstvo je připraveno jak na variantu zřízení Monitorovacího výboru při Úřadu vlády formou Usnesení Vlády, která bude jmenovat členy Monitorovacího výboru, tak i na variantu, že Monitorovací výbor bude zřízen v rámci Úřadu ombudsmana.
Ve středu 26. 3. 2014 jsem společně s panem JUDr. Pavlem Ptáčníkem, vedoucím sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany jednal v Brně s ombudsmanskou paní A. Šabatovou. Předmětem jednání byla možnost zařazení Monitorovacího výboru pod agendu veřejného ochránce práv. Paní A. Šabatová je v zásadě připravena tuto agendu převzít pod Úřad veřejného ochránce práv. Zásadní podmínkou je však nezbytně provést novelu zákona o veřejném ochránci práv a legislativně zakotvit Monitorovací výbor pod Úřad ombudsmana. Druhou klíčovou podmínkou je navýšení finančních prostředků pro Úřad veřejného ochránce práv. Tyto věci je nezbytné vyjasnit ještě před tím, než bude rozhodnuto, jakým způsobem a kde bude Monitorovací výbor zřízen. Další jednání na téma Monitorovacího výboru se uskuteční s ministrem Vlády ČR panem J. Dienstbierem na počátku příštího týdne.
Ve čtvrtek 27. 3. 2014 jsem se společně s místopředsedou NRZP ČR panem J. Uherkou sešel s panem ministrem školství panem M. Chládkem. Jednali jsme o připravované novele školského zákona a především o úpravě § 16, který upravuje vzdělávání osob se zdravotním postižením. Vysvětlili jsme panu ministrovi, že je pro nás velmi důležité, aby byl plně funkční systém podpůrných opatření, které umožní co největšímu počtu žáků se zdravotním postižením, aby se mohli vzdělávat v normálních školách, v tzv. hlavním proudu. Zásadním problém spatřujeme v proceduře přiznávání, způsobu financování a metodické podpory činnosti asistenta pedagoga. V této oblasti jsou velké disproporce mezi jednotlivými kraji. V nejbližší době by měl být zcela funkční katalog podpůrných opatření, který by umožnil školám zajistit inkluzívní vzdělávání co největšímu počtu žáků se zdravotním postižením. Dohodli jsme se s panem ministrem, že NRZP ČR bude přizvána ke všem zásadním krokům při změně systému legislativy a tvoření koncepcí v rámci inkluzívního vzdělávání. NRZP ČR bude nominovat své zástupce do „Kulatých stolů“, které připravuje MŠMT ČR v rámci diskuze o úpravě inkluzívního vzdělávání. Zástupci MŠMT ČR se budou účastnit jednání odborné komise VVZPO pro vzdělávání. Zatím nebyla ukončena diskuze o způsobu rozhodnutí o přiznání podpůrných opatření. Tato rozhodnutí by měla být podle našeho názoru přezkoumatelná v rámci správního řízení. Jde o to, že mnohdy SPC přizná podpůrné opatření, se kterým rodiče, nebo zákonní zástupci žáka nesouhlasí, protože jej považují za nedostatečné (například počet hodin pedagogického asistenta). Dnes takový rodič nemá prakticky žádnou možnost opravného prostředku o rozhodnutí o přiznání podpůrných opatření. Pokud by byla možnost revize v rámci správního řízení, posílila by se úloha rodičů, a tím by došlo i k zlepšení vzdělávacích podmínek žáků se zdravotním postižením. Pan ministr M. Chládek přislíbil, že dá posoudit právníkům ministerstva, jak by tato věc měla být legislativně upravena. V rámci diskuze jsme se dotkli také problematiky dietního stravování ve školách u žáků, kteří jsou z důvodu zdravotního postižení odkázáni výhradně na dietní stravování. Je velký problém v tom, že školy nejsou v zásadě schopny jim připravit speciální dietní stravu. Domníváme se, že i tato věc by měla spadat do podpůrných opatření. Pan ministr přislíbil, že o této věci budeme v rámci našich diskuzí jednat.
Tentýž den jsem se ještě sešel s náměstkem ministryně práce a sociálních věcí panem J. Markem, který má na starosti oblast zaměstnanosti. Jednali jsme především o novele zákona o zaměstnanosti. MPSV ČR podporuje, aby se obnovil institut osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ), neboť tento institut byl ministrem Drábkem ze zákona vyřazen a k 31. 12. 2014 by již neměl existovat. Je tam však finanční problém. MPSV ČR navrhuje, aby podpora OZZ u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP byla v maximální výši 4000,- Kč měsíčně, na místo současných 8000,- Kč, u těch lidí, kteří jsou ještě OZZ. NRZP ČR společně s dalšími subjekty navrhují kompromisní řešením, aby podpora OZZ na mzdové náklady činila maximálně 6000,- Kč měsíčně + 1000,- Kč na ostatní náklady, spojené se zaměstnáváním této skupiny lidí. Panu náměstkovi jsem předal výpočty, ze kterých je zřejmé, že státní rozpočet nemůže prodělat, pokud poskytne dotaci zaměstnavatelům ve výše uvedeném rozsahu. Zaměstnavatel za zaměstnané OZZ odvádí zdravotní a sociální pojištění. Zároveň samy OZZ ze svého příjmu z pracovní činnosti odvádějí také sociální a zdravotní pojištění. Pokud nebudou tito lidé zaměstnaní, tak zpravidla nemají jiné finanční prostředky a budou žádat o dávky hmotné nouze do životního minima a příspěvek na bydlení. Jestliže se všechny tyto částky sečtou, tak je jednoznačné, že státní rozpočet nebude téměř nic prodělávat na zaměstnávání OZZ. Dále nikdo nebere v úvahu, že tito lidé, i když mají nižší produktivitu práce, vytvářejí hodnoty. Třetím argumentem pro podporu zaměstnávání OZZ je skutečnost, že pro tyto lidi představuje zaměstnání zařazení se do normální společnosti. Tito lidé mají pocit užitečnosti, sounáležitosti se společností, žijí prakticky normální život.
Druhým problematickým bodem připravované novely zákona o zaměstnanosti je vlastní definice, kdo je OZZ. Navržená formulace v zákonu je velmi vágní. Podle ní bude zcela záviset na posudkovém lékaři, zda tento institut bude osobě přiznán či nikoliv. Domníváme se, že je nezbytné stanovit procentní ztrátu pracovních schopností tak, aby bylo zřejmé, kdy už se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou. Navrhujeme, aby statut OZZ byl přiznáván lidem, kteří mají ztrátu pracovních schopností vyšší než 20 %. Je to důležité také proto, aby občan, který se bude domnívat, že byl špatně posouzen posudkovým lékařem, měl možnost opravného prostředku – mohl se proti rozhodnutí odvolat. Jestliže zákon nestanoví žádné kritérium statutu OZZ, není prakticky možné podat opravný prostředek. 10. 4. 2014 bude o novele zákona o zaměstnanosti jednat Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. Tam by již mělo padnout rozhodnutí o jednotlivých parametrech statutu OZZ.
Přeji Vám všechno dobré.
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
