Vážení přátelé,
NRZP ČR vyjádřila opakovaně názor, že platnost nového občanského zákoníku (NOZ) by měla být odložena, a to z mnoha důvodů. Rozsáhlost tohoto zákona a nepřehlednost vede k tomu, že občané nejsou seznámeni s jednotlivými ustanoveními. Zákon obsahuje řadu změn, které se velmi nepříjemně mohou dotknout různých skupin občanů.
Jednu takovou zásadní n příjemnost objevil pan JUDr. Jan Hutař. Týká se ustanovení § 2279 a 2301. Tyto paragrafy upravují následky smrti nájemce. § 2279 stanoví „Zemře li nájemce a nejde li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu“. V odst. 2 téhož § se uvádí: Nájem bytu po jeho přechodu podle odst. 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku 70 let. Stejně tak to neplatí, pokud osoba nedosáhla 18 let věku. § 2301, odst. 1 uvádí: „ustanovení § 2279 se u bytu zvláštního určení nepoužije. Zemře li nájemce, nájem bytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve osoby, které bydlely v bytě společně s nájemcem, aby byt vyklidily, nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží; nejsou li v bytě takové osoby, pronajímatel vyzve obdobně nájemcovy dědice“. Považuji toto ustanovení za neuvěřitelně kruté, bezohledné a pohrdající osobami, které dlouhodobě pečují o osoby závislé na službách.
Současný občanský zákoník upravuje přechod nájmu u bytu zvláštního určení tak, že pokud zemře nájemce bytu zvláštního určení, tak má pozůstalý manžel/manželka či osoby s ním společně bydlící nárok na náhradní byt a dokud jej nedostanou, mohou byt zvláštního určení užívat. V případě, že pozůstalá osoba v bytě zvláštního určení je starší 70 let nebo je osobou se zdravotním postižením, přechází na ní nájem bytu zvláštního určení.
Ustanovení v novém občanském zákoníku výrazným způsobem zhoršuje situaci osob, které dlouhodobě pečují o své příbuzné, které jsou závislé na pomoci druhé osoby. Tato věc nebyla nikterak konzultována s NRZP ČR a prakticky až dnes se vyjevila. NRZP ČR bude usilovat, aby v příštím roce bylo ustanovení § 2301 změněno a osoby, které bydlí společně s nájemcem v bytě zvláštního určení a poskytují mu služby, měly nárok na náhradní bydlení.
Přeji Vám všechno dobré.
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR