Stanoviska a názory – spolky

• Stanovisko Ministerstva spravedlnosti – činnost spolků (PDF)
• Stanovisko Ministerstva spravedlnosti – účel spolků (PDF)

 

Výhrady NRZP ČR k novému Občanskému zákoníku

I.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ruší zákon 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Tím se také ruší název občanské sdružení. Tento název, který vznikl až po roce 1989, se velmi dobře hodil k pojmu občanská společnost. Místo tohoto názvu nový občanský zákoník využívá dva názvy ústav a spolek.

Ústav je ve společnosti zažitý jako rezidenční instituce, dům, kam člověka zavřou, a sice mu poskytují sociální služby, ale kde je velmi omezován ve svých přirozených lidských právech (volný pohyb, seberealizace, společenské styky apod.). Všichni, kdo se snaží o integraci osob do společnosti prostřednictvím sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, úředníci, veřejnost) rozumějí pojmu ústav jako popření svých snah.

Spolky již několik století přijímá česká společnost jako seskupení osob, které mají zájem na nějaké činnosti a kvůli ní se nejen sdružují, ale i ji bezúplatně vykonávají. Jestliže při svých činnostech mají nějaký zisk, zpravidla je zanedbatelný a využívají jej buď ve prospěch dalších spolkových činností, nebo k charitě. Se sociálními službami je nikdo nespojuje, neboť ty provozují jejich poskytovatelé na vysoké profesionální úrovni, nikoliv pouze jako zájmovou činnost.

PRAKTICKÝ DOPAD ZMĚNY:

Občanská sdružení jsou zároveň společenstvím osob stejných zájmů (např. úzké komunity, ekologové, osoby se zdravotním postižením aj.) a zároveň poskytovateli vysoce profesionálních produktů (služeb, výrobků atd.). V občanských sdruženích mají členové rozhodující vliv na zásadní aspekty jejich činnosti – řízení, místo a čas, intenzita, financování a hlavně produkty, na nichž mají obvykle největší zájem. Pro ně se hlavně sdružili! To je důvod, proč je zde nejvyšší záruka, že peníze daňových poplatníků, bez nichž by tato sdružení nemohla nic produkovat, budou použity efektivně – k prospěchu potřebných lidí nebo záležitostí.

Spolky sice také sdružují osoby stejných zájmů, ale neposkytují profesionální produkty (Pakliže by měl spolek něco profesionálně produkovat, má to být pouze vedlejší hospodářská činnost.), a proto je pro ně samé obtížné a pro všechny občany zbytečné je zatěžovat agendou, jako je registrace, daňová přiznání apod.

Ústavy sice profesionální služby poskytují, avšak nemajíce členskou základnu nejsou z podstaty schopny reflektovat potřeby těch osob, jimž jsou produkty určeny, a tím pádem je efektivita vynaložených prostředků pochybná.

Celou částí této právní úpravy je zničen smysl a efekt občanské společnosti, jež se sama zodpovědně stará o své potřeby, ale nastoluje se paternalistický systém “udělování“ produktů a oprávněné zájmy občanů se bagatelizují – odsouvají se na bezvýznamný chvost společenských potřeb. 

II.

Další zásadní výhrady k nové aplikaci práva ve spolkové činnosti

1. Právní prostředí, ve kterém budou fungovat spolky, nerozlišuje jejich velikost, což může vážně ochromit především malé spolky. Domníváme se, že rozlišení by mělo být podle ročního obratu. Pro malý spolek jsou stanovené podmínky povinností v novém občanském zákoníku příliš zatěžující. Ve vyspělých Evropských zemích je praxe zcela jiná. Povinnost sestavovat výroční zprávy, oznamovat všechny změny do rejstříku spolků a podobně jsou příliš administrativně náročné činnosti. Aplikace těchto nových opatření nutně povede ke zrušení současných malých občanských sdružení (po uplynutí přechodného období). Tyto malé spolky budou do budoucna raději fungovat jako neformální seskupení lidí stejného zájmu, ale bez nároku na jakoukoliv finanční pomoc. Tím postupně tyto občanské aktivity zaniknou.
2. Zásadním sítem pro spolky pak bude statut veřejné prospěšnosti. U nás se připravuje Švýcarský model. Pokud se bude takto aplikovat – bude mít statut veřejné prospěšnosti maximálně 12 – 15% stávajících občanských sdružení. Veřejnost je přesvědčována o tom, že většina spolků splní podmínky veřejné prospěšnosti. Opak je však pravdou. Skutečnost bude spíše taková, že většina spolků bude prohlášena za tzv. VZÁJEMNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLKY, tj. spolek pro uspokojování potřeb svých členů. To může být základní selektivním sítem a zároveň diskriminací velkého počtu spolků – dnešních občanských sdružení.
3. Na statut veřejné prospěšnosti se budou zřejmě vázat i finanční benefity. Ty dnes mají všechna občanská sdružení – neplatí daně z příjmů do 300 tis. Kč, mohou přijímat dary od právnických a fyzických osob. Podle toho, co se připravuje, bude mít možnost daňových úlev z příjmu pouze spolek se statutem veřejné prospěšnosti. Ostatní spolky budou platit daně ze všech svých příjmů tj. i z členských příspěvků. Takové informace má NRZP ČR k dispozici. Dále se připravuje změna, která umožní přijímat dary výhradně spolkům s přiznanou veřejnou prospěšností. Dárci si u nich budou moci, tak jako dosud, odepsat dar ze základu daně. Nově se však připravuje úprava, že pokud subjekt nebude mít statut veřejné prospěšnosti, nebude si moci dárce svůj dar odepsat ze základu daně. Omezování přístupu spolků k těmto finančním zdrojům je zcela diskriminační.

 

Vzhledem k nevyjasněnosti navazujících právních předpisů a nedostatečné diskuzi o nich je NRZP ČR přesvědčena, že jediným správním řešením je odložení účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanský zákon, a to do doby, než bude vyjasněno financování spolkové činnosti např. daňovou asignací.

 

III.

Nový občanský zákoník, dle našeho názoru, nedostatečně upravuje zákonné zastoupení a opatrovnictví u osob, které potřebují pomoc při právních úkonech. Nový občanský zákoník správně řeší tzv. nesvéprávnost, ale neřeší zneužití institutu zákonného zástupce, opatrovníka, důvěrníka, podpůrce proti zneužití svého postavení vůči takové osobě. Dosud chybí zákon o opatrovnictví, který je teprve ve věcném návrhu. Dále není přijat zákon o zvláštních řízeních soudních. Současná úprava povede nepochybně k tomu, že stovky a tisíce lidí budou nedostatečně chráněni před zneužitím osobami, které získají náklonnost např. osob s mentálním postižením, prohlásí se za důvěrníky a budou tzv. pomáhat při právních aktech. Tím mohou získat neoprávněný prospěch. Občanský zákoník se snaží aplikovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, dle našeho názoru je však tato úprava zcela nedostatečná. NRZP ČR v této věci oslovila ministerstvo spravedlnosti, aby urychleně připravilo nezbytné prováděcí předpisy k dílu 3 občanského zákoníku, zákonné zastoupení a opatrovnictví. Vzhledem k současné politické situaci se domníváme, že není možné do 31. 12. 2013 příslušné právní normy schválit.

 

 

 

V Praze dne 27. června 2013                                               

 

Za NRZP ČR:

Mgr. Václav Krása