Vážení přátelé,
dne 25. 5. 2011 vyšla ve sbírce zákonů vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Z našeho pohledu jsou dvě důležité věci, které se nám do vyhlášky podařilo doplnit na poslední chvíli, a to díky vstřícnosti pana ministra školství Josefa Dobeše. Především došlo k úpravě § 3, odst. 4, který byl zrušen a nahrazen jiným textem. To znamená, že škola již nemůže odmítnout vzdělávání formou individuální integrace v běžné škole, pokud taková škola nemá podmínky k takovému vzdělávání. Školy na příště musí dbát na to, aby svoje prostředí či personální obsazení přizpůsobily ke vzdělávání žáků a studentů s těžkým zdravotním postižením.
Velmi významná je změna § 7, který upravuje hlavní činnosti asistenta pedagoga. V odst. 1 písmene d) § 7 se uvádí, „že mezi hlavní činnosti asistenta pedagoga patří nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání“. To znamená, že škola nebude více moci požadovat, aby o přestávkách byl přítomen osobní asistent a vykonával úkony sebeobsluhy u žáka s těžkým zdravotním postižením.
Jsou to dobré zprávy, kterých v poslední době není mnoho. To však neznamená, že nebude pořád s asistenty pedagogů problém. Peněz bude vždycky málo a každý krajský úřad se bude bránit povolit škole, aby mohla navýšit svůj počet pracovníků o asistenta pedagoga, při vzdělávání žáků s těžkým zdravotním postižením. Přesto považuji tuto úpravu za více méně průlomovou.
Přeji Vám všechno dobré.
S pozdravem
Bc. Václav Krása
předseda NRZP ČR
