Zpráva z jednání o reformě v oblasti zaměstnávání OZP
V pátek dne 11. února 2011 se uskutečnilo jednání pana náměstka Karla Machotky s představiteli zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením a NRZP ČR. Předmětem jednání byl návrh tezí reformy, které MPSV ČR rozeslalo přítomným před 14 dny.
Prvním projednávaným bodem byl návrh MPSV ČR na zrušení náhradního plnění při plnění kvóty zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pan náměstek K. Machotka na úvod uvedl, že ustupují od návrhu na zrušení náhradního plnění a navrhují, aby tento způsob plnění povinnosti zaměstnávat 4 % OZP měl dvě regulační hranice. První regulační hranice zůstává tak jako doposud, to je, že jeden zaměstnanec zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, může poskytnout náhradní plnění jednomu odběrateli maximálně ve výši sedminásobku průměrné mzdy za jeden rok (dnes je to asi 160 000 korun). Zároveň se však určuje druhá redukční hranice, a to tak, že tento zaměstnanec může poskytnout náhradní plnění v maximální výši 1 000 000,- korun ročně, pokud poskytuje náhradní plnění více odběratelům. S tímto návrhem všichni účastníci vyslovili souhlas, neboť je zřejmé, že institut náhradního plnění je často obcházen a je potřeba zabránit jeho zneužívání. Navrhl jsem ještě, aby každý, kdo poskytuje náhradní plnění, průběžně zveřejňoval na svých webových, stránkách komu poskytl náhradní plnění, v jaké výši a za jaké výrobky nebo služby. O tomto návrhu se bude ještě dále jednat.
Druhým bodem byla diskuse o podpoře chráněných pracovních míst. MPSV ČR upravilo původně navržený systém změny podpory chráněných pracovišť, i když část svých návrhů ponechalo. Navrhuje se zrušit institut tzv. „chráněných dílen“, to je pracovišť, která jsou dne uváděna jako dílny zaměstnávající více než 60 % OZP. Nadále budou podporována chráněná místa, zůstane však kategorie zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Pokud budou vznikat nová chráněná místa u těchto zaměstnavatelů, tak systém podpory bude poněkud modifikován. Zůstává podpora při zřízení pracovního místa pro OZP. Další podpora nově zřízeného místa bude mít dvě fáze. Podpora do jednoho roku a podpora po uplynutí jednoho roku. V období do jednoho roku bude moci ÚP podpořit pracovní místo na výplatu mezd, ale tato podpora nebude nároková, tak jako dosud u § 78, zákona o zaměstnanosti. Po uplynutí jednoho roku, pokud se prokáže, že toto pracovní místo je dále využíváno a funguje, bude více méně nároková podpora u zaměstnavatelů, zaměstnávajících více jak 50 % OZP, a to společnou dávkou, které jsou dosud definovány v § 76 a § 78 zákona o zaměstnanosti. To znamená, příspěvek n a mzdu a na provoz takového pracoviště. Tato částka však nebude krýt stoprocentně náklady takového pracovního místa. Podpora bude maximálně ve výši 90 % vyplacených mezd + provozních nákladů. MPSV ČR neřeklo výši této dávky s tím, že tato věc je ještě v jednání. Dojde tak de facto ke sloučení podpory podle § 76 a 78. Důležité bude, na jaké výši této podpory bude shoda. Jednoroční období (zkušební) je, podle MPSV ČR důležité proto, aby ÚP mohl ověřit, že se nejedná o podvodnou dílnu nebo o podvodné pracoviště, které žije pouze z přidělených dotací, a de facto zaměstnanci nic nevykonávají. U současných smluv bude situace řešena v průběhu období po jejich doběhu a podobně. U zaměstnanců zaměstnávajících méně než 50 % OZP bude tato podpora sloučeného § 76 a 78 nenároková, přičemž zůstane příspěvek na zřízení pracovního místa. Navrhl jsem, aby bylo do budoucna uvažováno s tím, že nároková podpora na pracovní místo OZP by neměla být pouze u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, ale že by měla být v zásadě na každé takové místo. U představitelů ministerstva nebyl zásadní odpor proti tomuto návrhu, ale vyjádřili obavu z rozpočtových dopadů takové opatření.
Třetím bodem diskuze byl návrh na zrušení institutu osoby zdravotně znevýhodněné. Ministerstvo trvá dosud na zrušení tohoto institutu. Všichni účastníci vyslovili nesouhlas se zrušením institutu osoby zdravotně znevýhodněné. Tyto osoby mají určité zdravotní znevýhodnění, které jim velmi stěžuje uplatnění na trhu práce. Pokud by byl zrušen institut osoby zdravotně znevýhodněné, který umožňuje zaměstnavatelům čerpat při jejich zaměstnávání určité finanční prostředky, tak tyto osoby budou velmi těžko zaměstnavatelné. Zároveň hrozí, že řada zaměstnavatelů, pokud ztratí tuto podporu, je propustí a tyto osoby se dostanou do hmotné nouze. Všichni jsme vyjádřili zásadní nesouhlas a o této věci se bude dále jednat. Podle slov pana náměstka K. Machotky nebyla otázka osob zdravotně znevýhodněných dosud uzavřena.
Vznesl jsem další bod do jednání, a to návrh MPSV ČR, aby byla zrušena povinnost zaměstnavatelů hlásit na ÚP volné pracovní místo, vhodné pro OZP. Považujeme zrušení tohoto hlášení za nešťastné, neboť je to jeden z ekonomických ukazatelů, který ukazuje, jak se vyvíjí trh práce v oblasti zaměstnávání OZP. Pan náměstek Machotka uvedl, že jsme jednou z mála zemí, která určuje povinnost zaměstnavatelů obecně hlásit volná místa a tím samozřejmě i volná místa pro OZP. Doplnil ještě, že tato čísla jsou nepřesná, a že mají jiné mechanismy zjišťování počtu volných míst. Domníváme se však, že tyto argumenty nejsou zcela přesvědčivé.
Další jednání v této věci se uskuteční 25. února ve 13:00 hodin, ale to již bude nad paragrafovaným zněním. Lze s povděkem kvitovat, že MPSV ČR zahájilo diskuzi s partnery ještě před paragrafovaným zněním, a že některé naše návrhy byly již dnes akceptovány. Přesto zůstává několik návrhů, jejichž realizace by dle našeho názoru zhoršila možnost uplatnění OZP na trhu práce.
Přeji Vám všechno dobré.
Václav Krása
Předseda NRZP ČR
