Vážení přátelé,
obdrželi jsme z MPSV ČR vypořádání našich zásadních připomínek k návrhu novely zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením. MPSV ČR neakceptovalo jediný náš návrh. První návrh se týkal pouze formální stránky věci, kdy jsme navrhli, aby název novely zákona byl rozšířen také o novelu zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Bylo to proto, že předložený novelizační zákon obsahuje jednak úpravu zákona o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, ale také, a to v podstatně větší míře také návrh novely zákona o nemocenském pojištění.
Druhý návrh se týkal zvýšení příspěvku na mobilitu, kdy NRZP ČR navrhla, aby byla částka příspěvku na mobilitu zvýšena na 2000,- korun. MPSV ČR návrh neakceptovalo s tímto odůvodněním: Navrhované navýšení příspěvku na mobilitu o 350 Kč, což je o 64 %, reaguje dle předkladatele dostatečně/adekvátně na růst cen pohonných hmot a dalších komodit, které se mohou dotýkat mobility osob se zdravotním postižením. Navrhovaná částka respektuje možnosti státního rozpočtu. Dále respektuje skutečnost, že nejde o jediné opatření reagující na růst cen (viz např. zvýšení životního a existenčního minima, důchodů, normativních nákladů na bydlení pro účely příspěvku na bydlení) i na to, že příspěvek na mobilitu je jen jednou z řady intervencí do oblasti mobility osob se zdravotním postižením (bezplatné užívání dálnic a rychlostních silnic, 75% slevy z ceny jízdného ve vlakových a autobusových spojích, bezplatné užívání MHD apod.). Částku příspěvku na mobilitu je vhodné hodnotit také v kontextu výše životního minima či výše některých nepojistných dávek. Národní radou navrhovaná částka příspěvku na mobilitu je např. vyšší než částky životního minima dítěte do 6 let věku, přídavku na dítě či příspěvku na péči u dospělých osob ve stupni závislosti I, což jsou veličiny či dávky reagující na širší potřeby osob. Návrh připomínkového místa má značné fiskální dopady: cca 4,5 mld. Kč ročně.
Třetím naším návrhem bylo zvýšení částky na schodišťové plošiny na 600 000,- korun. MPSV ČR neakceptovalo náš návrh s následující argumentací: Navrhované zvýšení (o 25 %) je shledáno jako adekvátní. Pokud bude skutečně další vývoj cen v daném segmentu takový, že by svědčil pro zvýšení maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku, bude tato otázka posouzena a případně navržena změna zákona č. 329/2011 Sb.
NRZP ČR navrhla v rámci novely vložit nový článek s názvem Příspěvek na mobilitu a energie. Navrhli jsme, aby příspěvek na mobilitu byl zvýšen u lidí, kteří dlouhodobě používají zdravotnické prostředky náročné na spotřebu elektrické energie, jako jsou třeba dýchací přístroje, na 4000,- korun měsíčně. MPSV ČR náš návrh odmítlo s následující argumentací: MPSV má zájem řešit situaci osob užívajících určité zdravotnické prostředky náročné na spotřebu elektrické energie v dávce/dávkách, které mají logický vztah k těmto nákladům a nikoli prostřednictvím účelové úpravy příspěvku na mobilitu. Prozatímní řešení (prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci) bylo nalezeno pro osoby užívající přístrojové vybavení pro domácí plicní umělou ventilaci. O podpoře dalších osob se jedná, připravuje se změna zákona o státní sociální podpoře, která by měla reagovat na situaci těchto osob. Návrh připomínkového místa znamená fiskální dopady na hladině cca 0,29 mld. Kč (je-li správný jeho odhad počtu podpořených osob). Název dávky je zavádějící, neboť podpora se týká velmi specifické skupiny osob užívajících vymezené zdravotnické prostředky a spojitost s „mobilitou“ je spíše umělá, neboť minimálně v případě přístrojového vybavení pro domácí plicní umělou ventilaci jde spíše o zachování života a nikoli pohyblivosti, natož pohyblivosti/mobility mimo domácí prostředí. Stranou se nechává legislativně-technická stránka návrhu (změna názvu dávky není promítnuta komplexně), obecně není vhodná.
Vážení přátelé, je škoda, že MPSV ČR nepřišlo alespoň s nějakým vstřícným krokem pro lidi se zdravotním postižením. NRZP ČR zásadně nesouhlasí s tím, aby lidé, kteří bezpodmínečně potřebují zdravotnické prostředky náročné na elektrickou energii, byli odkázáni na dávky hmotné nouze, protože to považujeme za nadbytečné a také ponižující. Je to zpravidla tak, že pokud je osoba závislá například na dýchacím přístroji, tak je prakticky jisté, že tato závislost bude trvat až do konce jejího života. Proto ztrácí smysl žádat opakovaně o dávku, předkládat příjmy, které jsou zpravidla stejné a podobně. NRZP ČR se pokusí tyto návrhy prosazovat v Poslanecké sněmovně.
Přeji vám všechno dobré.
S pozdravem
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
