Významné dny OZPVýznamné dny pro OZPt5Poradna NRZP ČRt5E-poradnaLegislativaLegislativat1Inkluzivní vzdělávání - příklady dobré praxeAktualityProti stigmatizaciČasopis MostyČasopis Mosty EuroklíčEuroklíčDiskriminaceInstitut rovných příležitostí, z.ú.Diskriminacekontopomoci.czlogo-ceske-drahyObjednávkový formulář ČD a.s.logo praceprozp
Zasílání novinek emailem...
Joomla : NRZP

Program 22

PROGRAM 22

Cílem Programu 22 je uvádět do praxe Standardní pravidla OSN prostřednictvím tvorby plánů politiky postižení.

Stát, samospráva, firma, organizace atd.:

  • zahájí spolupráci s organizacemi osob s postižením jako s rovnocennými partnery,
  • společně s organizacemi osob s postižením vyhodnotí svoji činnost s cílem zjistit míru naplňování Standardních pravidel,
  • společně s organizacemi osob s postižením zpracuje soupis potřeb osob s postižením,
  • vytvořením samostatného plánu politiky pro osoby s postižením překlene rozdíl mezi stávajícími prostředky pro uspokojování potřeb osob s postižením a jejich skutečnými potřebami,
  • v tomto plánu uvede, jak budou aspekty postižení začleněny do dalších přijímaných rozhodnutí.
  • v plánu popíše způsob následné spolupráce s organizacemi osob s postižením,
  • pravidelně budou vyhodnocovat a revidovat plán politiky pro osoby s postižením

Organizace osob s postižením budou:

  • seznámeny s podmínkami, za kterých budou moci naplňovat roli odborníků na řešení svých problémů.
  • sledovat plnění a úpravy plánu

Základem jsou lidská práva

Rozhodování samosprávy ovlivňuje každodenní život osob s postižením. Rozhodnutí se mohou týkat bydlení, vzdělávání nebo péče. Proto by samosprávy měly při rozhodování respektovat aspekty postižení.

Spojené národy jednohlasně přijaly „Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby s postižením". Tato pravidla jsou vynikajícím nástrojem pro vytváření politiky postižení. Švédská organizace osob s postižením vytvořila metodu známou jako Program 22, která je zaměřena na sestavováním plánů politiky pro osoby s postižením podle Standardních pravidel.

Výchozích principů Programu 22 je několik, základem jsou lidská práva. Nejlepších výsledků lze dosáhnout spoluprací organizací osob s postižením a veřejné správy.

Tento materiál nese název „Program 22 - samospráva - pokyny pro plánování politiky pro osoby s postižením". Zabývá se možnostmi spolupráce samosprávy a organizací osob s postižením při vytváření plánů politiky pro osoby s postižením. Materiál obsahuje konkrétní návrhy na realizaci Standardních pravidel OSN. Program 22 má tři hlavní části:

  • Charakteristika dobrého plánu politiky postižení
  • Rovnocenní partneři
  • Od myšlenky k plánu politiky postižení

Závěr materiálu obsahuje soubor otázek týkající se Standardních pravidel OSN. Tyto otázky mohou samosprávy a organizace osob s postižením použít při vyhodnocování souladu (resp. nesouladu) svojí činnosti se Standardními pravidly.

Švédské samosprávné orgány tuto metodu přijaly a plány politiky postižení se dnes vytvářejí po celém Švédsku. Doufáme, že tuto metodu s úspěchem využijí i jiné  státy. Proto jsme materiál upravili tak, aby mohl být aplikován i mimo Švédsko.

Místa, na kterém se přijímají rozhodnutí, se mohou v různých zemích lišit. Tato publikace je určena těm, kteří se budou na rozhodování podílet.

Stockholm, Říjen 2001

Rovnost šancí - lidské právo

Osoby s postižením někdy potřebují k dorazeni s ostatními občany srovnatelných životních podmínek od společnosti podporu. Tato podpora nesmí byt chápána jako privilegium, ale jako lidské právo.

Každodenní život osob s postižením je často plný menších či větších překážek. Tak to ale být nemusí. Mnoho překážek je možné odstranit. Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí osob s postižením přijala OSN v roce 1993 s cílem zajistit osobám s postižením stejná práva, jaká mají ostatní občané.

K zajištění rovných práv je zapotřebí systematického plánování. Orgány veřejné správy zpravidla zodpovídají za mnoho oblastí, které ovlivňují každodenní život občanů. Mají tak mimořádnou odpovědnost. K zavádění Standardních pravidel je proto zapotřebí vypracovat plán politiky postižení. K vytváření těchto plánů je nutné přizvat jako partnery organizace osob s postižením.

Uplatnění zkušeností

Úzká spolupráce veřejné správy s organizacemi osob s postižením je pro realizaci finančně efektivních a proveditelných plánů nezbytná.

Co znamená život s postižením, ví pouze samotní lidé s postižením. Proto nevyužít veškerých zkušeností organizací osob s postižením znamená plýtvat prostředky. Opomenutí těchto zkušeností znamená pro posun směrem k rovné společnosti zbytečné prodlení.

Standardní pravidlo 18 popisuje roli organizací osob s postižením při „zjišťování potřeb a priorit, participaci na plánování, zavádění a hodnocení služeb a opatření týkajících se života osob s postižením". To znamená, že tyto organizace musí být chápány jako odborníci ve svém oboru a záležitosti, které se jich dotýkají, se s nimi musí projednávat. Proto je důležité najít vhodné postupy, jejichž prostřednictvím samospráva vytvoří společně s organizacemi osob s postižením plány politiky postižení.

Základem jsou Standardní pravidla OSN

Standardních pravidel je celkem 22. Obsahují doporučení státům v oblasti politiky postižení a návrhy konkrétních postupů.

Standardní pravidla vycházejí z principu rovné důstojnosti všech občanů. Z toho vyplývají rovná práva pro všechny. Společnost má za úkol zaručit spravedlivé rozdělování zdrojů.

Standardní pravidla vycházejí rovněž z tzv. sociálního modelu handicapu. To znamená, že handicap se může objevit při kontaktu osoby s postižením s jejím prostřednictvím.

Příčinou handicapu může být bariéra v přístupu do fyzického prostředí nebo diskrepance mezi poskytovanou sociální službou a skutečnými potřebami osob s postižením.

Není to tedy jedinec, kterého je potřeba adaptovat a přetvořit tak, aby „vyhovoval" společnosti. Společnost musí naopak být strukturována tak, aby všichni občané měli stejné příležitosti.

Všech 22 pravidel je rozděleno do třech skupin: předpoklady, cílové oblasti, opatření.

Předpoklady

První skupina pravidel se zabývá základními předpoklady participace za rovných podmínek. Obsahuje 4 pravidla. Pravidlem l je Vychová veřejnosti celé společnosti a zabývá se potřebami, právy a příležitostmi osob s postižením. Potřebná je i kvalitní Léčebna péče. Pravidlo 2. a včas poskytovaná kvalitní Rehabilitace, Pravidlo 3. Společnost musí být schopna zajistit Podpůrné služby. Pravidlo 4 a adekvátní technickou pomoc podle potřeb každého jednotlivce.

Cílové oblasti

Druhá skupina Pravidel se zabývá odpovědnosti společnosti a to v osmi důležitých cílových oblastech. První v pořadí je Přístupnost, Pravidlo 5. Pokud má být společnost skutečně rovnoprávná, musí být pro všechny stejně přístupná. Týká se to jak fyzického prostředí, tak přístupnosti informací a mezilidské komunikace.

Všem dělem a mládeži se musí dostat vzdělání přiměřeného jejich schopnostem. Vzdělávání je Pravidlem 6. Osoby s postižením potřebují Zaměstnání, Pravidlo 7, a to za stejných podmínek, jako všichni ostatní. Společnost musí osobám s postižením zajistit Udržení příjmu a sociální zabezpečení. Pravidlo 8, i v takovém případě, kdy povaha postižení omezuje možnosti výdělečné činnosti nebo jí zcela brání. Každý má stejné právo na Rodinný život a integritu osobnosti. Pravidlo 9. Podle něj nesmí být osoby s postižením diskriminovány v otázkách partnerství, manželství nebo rodičovství. Osoby s postižením musí mít možnost kulturního vyžití. Pravidlo l0, Kultura, zdůrazňuje jak roli příjemce tak aktivní zapojení se do kulturního života. Stejné je tomu u Pravidla 11. Rekreace a sport. Církve a náboženské organizace by měly být přístupné, aby osoby s postižením byly schopny volně praktikovat jejich Náboženství. Pravidlo 12.

Opatření

Poslední skupinu tvoří 10 pravidel, které se prolínají všemi pravidly. Podle Pravidla 13. Informace a výzkum. má společnost rozšiřovat povědomí o potřebách osob s postižením a tak položit základy pro Tvorbu politiky a plánování, Pravidlo 14. Legislativa. Pravidlo 15. je právním základem lidí s postižením. Hospodářská politika, Pravidlo 16, by měla zaručit přirozené začlenění otázky postižení do běžných rozpočtů. Koordinace práce. Pravidlo 17, se týká účelného rozdělování sociálních zdrojů.

Je důležité, aby společnost využívala zkušeností, které získaly Organizace osob s postižením. Pravidlo 18. Toto pravidlo určuje roli, kterou organizace osob s postižením mohou plnit jako poradci v plánování, zavádění a hodnocení opatření týkajících se života osob s postižením a zároveň je základním tématem Standardních pravidel. Navíc všechny kategorie pracovníků, které přicházejí do styku s osobami s postižením, se musí soustavně vzdělávat. Tento požadavek je obsažen v Pravidle 19. Vzdělávání pracovníků a týká se znalostí potřeb, práv a možností osob s postižením Monitorování a vyhodnocování programů, Pravidlo 20, je nutné neustále naplňovat, aby se záměry Standardních pravidel postupně uváděly v život. Prostřednictvím Odborné a ekonomické spolupráce, Pravidlo 21, mohou členové OSN přispět ke zkvalitňování životních podmínek osob s postižením v rozvojových zemích a podpořit formování organizací osob s postižením. Otázky postižení se musí stát přirozenou komponentou veškeré Mezinárodní spolupráce, Pravidlo 22.

Aplikace Standardních pravidel

Standardní pravidla nejsou legislativním nástrojem, ale politickým a morálním závazkem, který přijaly členové mezinárodního společenství.

V úvodu každého Standardního pravidla je uvedeno slovo „státy". To však neznamená, že pravidla se vztahují pouze k vládní, celostátní úrovni. Standardní pravidla jsou vodítkem pro politická opatření, která se týkají osob s postižením a to na všech úrovních společnosti, od centrální, přes územní po místní; týká se soukromého i občanského sektoru.

 

 Program 22

Část 1 – Charakteristika kvalitního plánu politiky postižení

Část 2 – Rovnocenní partneři

Část 3 – Od myšlenky k plánu politiky postižení

 

Část l.

Charakteristika kvalitního plánu politiky postižení

Má-li veřejná správa zaručit rovné příležitosti všem svým občanům, potřebuje plán politiky postižení, jehož prostřednictví se systematicky snaží vytvářet takovou společnost, která bude přístupná a ve které jedinec najde uplatnění. Kvalitní plán politiky postižení musí být založen na těchto základních principech (dále pravidel):

Vodítkem jsou Standardní pravidla

Plán musí vycházet ze záměrů Standardních pravidel

22 pravidel lze použít jako osnovu k vytvoření plánu politiky postižení. Představitelé samospráva musí systematicky prostudovat všechna pravidla a po té zjistit:

- Jak jsou standardní pravidla ve společnosti naplňována v současnosti

- Co je zapotřebí učinit k naplnění pravidel

- Jakým způsobem jsou dosaženy cíle. prostředky

Úzká spolupráce s organizacemi osob s postižením

Organizace osob s postižením by měly být aktivně zapojeny do procesu vytvářeni planu něho do jeho úprav, od plánování k plnění a hodnocení.

Kvalitní plán musí obsáhnout všechny potřeby. Proto musí být založen na podrobném soupisu potřeb osob s postižením vytvořeném v úzké spolupráci s organizacemi osob s postižením.

Integrace

Konečným cílem plánování politiky postižení samosprávou je, aby opatření politiky postižení zasahovala do všech jejích aktivit samosprávy.

Politická opatření by měla být do nejvyšší možné míry financována způsobem, který ve Švédsku nazýváme principem odpovědnosti a financování. Podle tohoto principu má každá lidská činnost určité náklady. Aby nedoslýchaví mohli telefonovat, potřebují zesilovací přístroje. Pokud má být vyhověno uvedenému principu, musí se tyto zvláštní náklady přičíst k ceně nejen telefonů s tímto přístrojem, ale k ceně všech telefonů.

Jedním z prvních kroků k integraci je přijetí plánu politiky postižení příslušným samosprávným orgánem.

Plán přitom musí zahrnovat každou činnost, která je v kompetenci tohoto orgánu.

Ženy, děti, imigranti

Zvláštní pozornost musí být věnována situaci žen, dětí a imigrantů.

Existuje nebezpečí, že ženy s postižením jsou vystaveny dvojí diskriminaci, jednak jako osoby s postižením a jednak jako ženy. Proto je důležité zahrnout do plánu politiky pro osoby s postižením hledisko pohlaví. Dvojí diskriminace existuje i u imigrantů.

Obecná a dílčí opatření

Všeobecná opatření musí být vždy doplněna o dílčí opatření.

Na příklad, otázka přístupnosti může být řešena pomocí všeobecných opatření. Pokud se veřejné dopravní prostředky upraví pro potřeby osob s postižením, autobus nebo metro bude moci využívat více občanů. Vždy tu však bude někdo, kdo bude potřebovat upravenou službu podle jeho individuálních potřeb.

 Svoboda volby

Demokratickým právem osob s postižením by měla být příležitost ke svobodnému rozhodování.

Samospráva by měla garantovat takovou službu, která dá každému občanovi příležitost k participaci na volbě.

 Samospráva příkladem

Samospráva musí být dobrým příkladem na budoucnost zaměřeného plánování politiky postižení a musí demonstrovat význam naplňování Standardních pravidel ve všech svých aktivitách.

Pokud se samospráva podílí na financování projektů např. v oblasti vzdělávání, sportu, občanských spolků kulturních událostí atd., může příjemci grantu stanovit podmínky jeho realizace.

V některých případech uzavírají orgány veřejné správy smlouvu o provedení práce. V takových případech je nutné zajistit, aby byla smluvní strana vybavena potřebnými znalostmi, které brání diskriminaci osob s postižením. Orgány samosprávy mohou jít příkladem i tím, že zaměstnávají osoby s postižením.

Následná spolupráce s organizacemi osob s postižením

Plán politiky postižení musí obsahovat popis spolupráce samosprávy s organizacemi osob s postižením.

Plán bude obsahovat, jaké konsultační skupiny nebo organizace bude potřeba oslovit a jak budou pracovat. Zástupci organizací osob s postižením mají podle Standardního pravidla 18 plnit roli poradců. Orgán veřejné správy zváží, zda zástupci těchto organizací budou dostávat za účast na plánovaní finanční příspěvek.

 Cíle

Plán politiky postižení musí obsahovat dlouhodobé cíle, které vycházejí z rovných práv osob s postižením s ostatními občany.

Tyto cíle lze snadno vymezit podle úvodních vět jednotlivých Standardních pravidlech.

 Konkrétní opatření

Cíle jsou dosahovány konkrétními opatřeními. Ta musí byt v plánu Jasně formulována.

Musí být uvedeno, co je třeba udělat, v jakém termínu, kdo nese za realizaci odpovědnost, jak bude probíhat financování. Toto je významně jak pro dosažení cílu, tak pro vyhodnocení plánu.

 Hodnocení a úpravy

V plánu postižení musí být uvedeny i postupy jeho hodnocení a případné modifikace.

Plán musí být každoročně hodnocen. Plnění plánu vyhodnocuje pracovní skupina složená ze zástupců organizací osob s postižením a samosprávy. Samospráva muž,; jmenovat ..auditora", který vyhodnotí naplňování plánu. Plán musí být revidován pravidelně.

 Část 2.

Rovnocenní partneři

Program 22 vychází ze dvou zjištění:

Jaké služby poskytuje samospráva svým občanům v současnosti?

Jakou podporu od samosprávy potřebují osoby s postižením?

Plán musí řešit diskrepance mezi těmito dvěma zjištěními.

Rovné podmínky

Organizace osob s postižením jsou rovnocennými partnery a jsou zahrnuty do plánovacího procesu.

Organizace osob s postižením se musí celého plánování účastnit až do jeho přijetí. Respektování Standardních pravidel OSN. v tomto případě Pravidla 18, se musí projevit na způsobu organizace sestavování pánu politiky postižení.

Čas a peníze

Aby se zástupci organizací osob s postižením mohli řádně věnovat této práci, je dobré jim jejich práci finančně uhradit.

Kvalitní plán politiky postižení musí být systematický a sestavený tak, aby odolal politickým a ekonomickým změnám. Aby takový plán vznikl, musí mu zástupci organizací věnovat dostatek času. Tento čas jim bude možná třeba uhradit.

Skupina Programu 22

Práci na plánu politiky postižení může organizovat skupina Programu 22.

Ta může plánovat a řídit práci, shromažďovat analýzy a návrhy, připravovat konečnou podobu návrhu plánu politiky postižení. Tato skupina musí být složena ze stejného počtu zástupců příslušné veřejné správy a organizací osob s postižením.

Pracovní skupiny

K provedení inventura činností samosprávy mohou být ustaveny pracovní skupiny.

Tyto pracovní skupin} mohou rovněž navrhovat potřebná opatření. Pracovní skupiny by měly být vytvořeny na stejných principech jako skupina Programu 22. Měly by mít stejný počet zástupců ze samosprávy jako z organizací osob s postižením.

Organizace osob s postižením

Organizace osob s postižením mohou shromažďovat a sestavovat údaje tykající se potřebné podpory pro osoby s postižením v komunitě.

Část 3.

Od myšlenky k plánu politiky postižení

Dokončený plán se musí vztahovat ke všem aktivitám příslušné samosprávy.

Proto by mělo být sestavování plánu v působnosti zastupitelstva, které jmenuje skupinu Programu 22.

Plánování lze organizovat následovně:

 

 

 

 

 

 

 

Pracovní skupina  vypracuje analýzu stávajících činností samosprávy.

Zastupitelstvo rozhodne o vypracování plánu politiky postižení.

 

 

 

Ustanoví se skupina programu 22, která řídí práci, sestavuje analýzy a připravuje návrhy.

 

 

 

Připraví se návrh plánu politiky postižení.

 

 

 

Zastupitelstvo přijme plán.

 

 

 

 

 

 

 

Organizace osob s postižením sestavují soupis svých potřeb veřejných služeb.

 

První etapa - soupis činností příslušného orgánu veřejné správy ve vztahu ke Standardním pravidlům.

Tato práce je založena na popisu, který ukazuje, do jaké míry služby garantované samosprávou naplňují potřeby osob s postižením.

Tento popis reality může vypracovat orgán veřejné správy, aby tak zjistil, do jaké míry splňují její aktivity jednotlivá Standardní pravidla OSN.

Zpracováváním tohoto popisu reality by se měli zúčastnit zástupci organizací osob s postižením.

Jejich povědomí o potřebách osob s postižením pomůže rozpoznal negativa a pozitiva, která jiní nerozpoznají. Závěr popisu reality tvoří shrnutí a návrhy opatření pro každou činnost.

Pokud se samospráva rozhodne zaujmout spíše holistický přístup, lze vypracovat popis činností současně.

V opačném případě je možné práci rozdělit a některé oblasti zkoumat jeden rok a další oblasti o rok později.

Každé Standardní pravidlo se vztahuje k odpovědností států. Avšak záměnou slova „státy" za „orgány veřejné správy" lze tyto Standardy používat na místní resp. uzem-
ní úrovni.

Nejlépe je posuzovat každou činnost v/hledem k příslušnému pravidlu. Například při hodnocení místní školy je nejdůležitější Pravidlo 6, Vzdělávání.

Některá Pravidla se překrývají a vztahují se ke všem součástem společnosti.

Platí to zejména u:

Pravidlo 1 - Vychová veřejnosti sleduje důležitost zvyšování povědomí o právech, potřebách a možnostech osob s postižením

Pravidlo 5 - Dostupnost, které hovoří o důležitosti přístupnosti fyzického prostředí a přístupu k informacím
Pravidlo 14 - Utváření politiky a plánování
Pravidlo 18 - Organizace osob s postižením
Pravidlo 19 - Vzdělávání pracovníků.

Závěr tohoto manuálu tvoří kapitola nazvaná „Otázky týkající se Standardních pravidel OSN"

Soubor těchto otázek může použít samospráva společně s organizacemi osob s postižením při vyhodnocování naplňování Standardních pravidel.

Druhá etapa - přehled potřeb veřejných služeb pro občany s postižením

Důležité je i důkladné zmapování potřeb osob s postižením. Tuto práci mohou provést organizace osob s postižením.

V první fázi mohou jednotlivé organizace osob s postižením mapovat potřeby veřejných služeb těch skupin osob, které zastupují.

Je však důležité, aby veškeré potřeby veřejných služeb všech skupin byly zapracovány do plánu politiky postižení.

Třetí etapa - kompilace, analýzy a priority

Pracovní skupina Programu 22 sestavuje a analyzuje zprávu o činnostech samosprávy, porovnává je s popisem potřeb a navrhuje plán politiky postižení.

Názor na naplňování Standardních pravidel se může v určitých ohledech mezi samosprávou a uživateli služeb lišil. V takovém případě se třeba plné respektovat názory organizací osob s postižením.

Po sestavení a analýze materiálu bude zřejmé, v které oblasti jsou jaké nedostatky. Tato práce potrvá několik let. V této fázi je potřeba učinit rozhodnutí, která opatření je nutné přijmout okamžitě a která je možno odložit.

Určení priorit záleží na mnoha aspektech.

První prioritou je přijetí úmluvy, že aspekty postižení budou zahrnuty do plánování nových činností samosprávy. To lze doplnit dohodou, že aspekty postižení budou respektovány při všech činnostech, jako jsou např. opravy veřejných komunikací, reorganizační opatření, zavádění informačních technologií apod.

Další priority se mohou vztahovat např. k určitým skupinám, jako např. k dětem či seniorům. Opatření se pak budou týkat oblastí, které jsou pro tuto skupinu důležité. Další možností je stanovení priorit pro určité činnosti.

Finance nemusí být překážkou.

Plán politiky postižení musí být realistický a proveditelný. Jsou-li opatření plánována po etapách a s ohledem na ekonomické možnosti, lze systematicky pracovat směrem k rovné společnosti i v obtížnějším období. Co je dobré pro osoby s postižením, je zpravidla dobré i pro ostatní občany. Například zvukové nebo vizuální informace ve veřejné dopravě pomáhají všem cestujícím.

Čtvrtá etapa - plán politiky postižení, návrh

Cíle mohou být uvedeny jako vize rovné společnosti, v níž má každý občan stejnou míru účasti.

Tyto vize mohou vycházet z úvodních vět jednotlivých Standardních pravidel.

Kvalitní plán politiky postižení musí být přesný, s jasnými cíly, které se budou plnit po etapách prostřednictvím konkrétních politických opatření.

Plán politiky postižení se sestavuje na několik let. V něm jsou po jednotlivých letech stanovena konkrétní opatření, jejichž naplněním se dosáhne vytčených cílu. Plán stanoví, jaká opatření mají být učiněna, termín jejich realizace, odpovědnou agenturu a způsob financování. Jasně formulovaná opatření usnadní pozdější hodnocení.

Na konci materiálu se navrhuje uvést shrnutí.

Pátá etapa - přijetí plánu nejvyšším orgánem příslušné samosprávy

Nejvyšší orgán samosprávy přijme plán politiky postižení. Plán se bude vztahovat na všechny činnosti samosprávy.

Návrh stavby plánu politiky postižení

Dlouhodobé cíle

- jako např.„V naší obci by se všichni občané mohou účastnit kulturních akcí na základě rovnosti."

Inventarizace
  • - jak různé činnosti samosprávy naplňují Standardní pravidla
Souhrn potřeb sociálních služeb pro osoby s postižením
  • - všeobecný popis veškerých potřeb služeb pro osoby s postižením v rámci obce
Dlouhodobý harmonogram
  • - vymezení oblastí, ve kterých je zapotřebí přijmout opatření a způsoby, jakým tato opatření budou rozložena do určitého roku.
Cíle a konkrétní opatření
  • - Opatření budou konkretizována tak, aby obsahovala potřebné kroky, termíny plnění, která agentura je za jejich realizaci odpovědná a způsob financování.

 

Příklad:

Informace samosprávy budou přístupné

- uzpůsobením vchodu do kanceláře samosprávy

- instalováním výtahu a textového telefonu (termín realizace, odpovědná agentura, financování).

- veškeré veřejné informace kanceláře samosprávy budou na požádání dostupné na audiokazetě nebo ve snadno čitelné podobě

- prostory, ve kterých se konají schůze zastupitelstva, budou přístupné (termín zavedení.odpovědná agentura, financování)

Spolupráce s organizacemi osob s postižením

- formy budoucí spolupráce s místními organizacemi osob s postižením

Hodnocení

- postupy, jak a kdy bude plán vyhodnocován

 

Otázky týkající se Standardních pravidel OSN

Tuto kapitolu tvoří otázky k jednotlivým Pravidlům. Společné s vlastními Standardními pravidly mohou sloužit k mapování naplňovaní' Standardních pravidel samosprávou. Každou činnost lze inventarizovat podle obsahově nejbližších pravidel. Některá Pravidla jsou obecnější a přesahují do všech oblastí činnosti. V takovém případě se s nimi pracuje při všech analýzách přesahující pravidla:

Pravidlo 1 - Společenské vědomí

Pravidlo 5 - Přístupnost

Pravidlo 14 - Vytvářeni politiky a plánování

Pravidlo 18 - Organizace osob s postižením

Pravidlo 19 - Vzdělávání pracovníků

  

Pravidlo 1

POVĚDOMÍ VEŘEJNOSTI

„Státy by měly přijímat opatření ke zvyšování společenského vědomí o osobách s postižením, jejich právech, potřebách, možnostech a přínosu."

 

OTÁZKY

Pravidlo 1:1

• Jakým způsobem informuje samospráva o prostředcích, které má k dispozici pro osoby s postižením?

• Jsou informace dostupné všem osobám s postižením bez ohledu na druh postižení?

• Jsou informace přiměřené, jsou všechny zainteresované osoby s postižením plně informovány o svých právech a příležitostech?

 

Pravidlo 1:2

Jak samospráva informuje o tom, že osoby s postižením jsou občané se stejnými právy a povinnostmi jako ostatní občané?

 

Pravidlo 1:3

Co dělá samospráva pro to, aby hromadné sdělovací prostředky líčily osoby s postižením podle skutečnosti?

 

Pravidlo 1:6

Jak samospráva podporuje soukromé zaměstnavatele, aby ve všech svých činnostech respektovali aspekty postižení?

 

Pravidlo 1:7

Jak samospráva zvyšuje vědomí osob s postižením o jejich právech a možnostech?

 

Pravidlo 1:9

Je výchova veřejnosti zahrnuta do vzdělávání pracovníků orgánu samosprávy?

 

Pravidlo 2

ZDRAVOTNÍ PÉČE

„Státy by měly osobám s postižením zaručit účinnou léčebnou péči."

 

OTÁZKY

Pravidlo 2:1

Má samospráva programy zaměřené na vyhledávání, posuzování a léčení poruch v raném dětství?

 

Pravidlo 2:2

Jakého vzdělání se dostává zdravotnickým pracovníkům v oblasti vyhledávání osob s postižením a jejich předávání příslušným službám?

 

Pravidlo 2:4

Mají zdravotničtí pracovníci trvale přístup k relevantním metodám a technikám?

 

Pravidlo 2:6

Jak je ze strany samosprávy zaručen osobám s postižením přístup k odpovídající zdravotní péči a potřebným lékům?

 

Pravidlo 3

REHABILITACE

„Státy by měly zajistit poskytování rehabilitačních služeb pro osoby s postižením, aby dosáhly a udržely si optimální úroveň nezávislosti."

OTÁZKY

Pravidlo 3:1

Má samospráva své vlastní rehabilitační programy pro různé skupiny osob s postižením?

 

Pravidlo 3:2

Jaká rehabilitační opatření jsou dnes osobám s různým postižením dostupná?

 

Pravidlo 3:3

Odpovídají rehabilitační opatření skutečným potřebám? Pokud ne. co chybí?

 

Pravidlo 3:4

Jak se mohou osoby s postižením a jejich rodiny podílet na vytváření a organizaci rehabilitačních služeb, které se jich týkají?

 

Pravidlo 3:6

Jsou osoby s postižením a jejich rodiny podporovány, aby se zapojily do rehabilitace druhých, např. jako učitelé, instruktoři nebo poradci?

 

Pravidlo 3:7

Jsou organizace osob s postižením zvány ke konzultacím při vytváření a hodnocení rehabilitačních opatření a programů?

 

Pravidlo 4

PODPŮRNÉ SLUŽBY

„Státy by měly zajistit rozvoj a nabídku podpůrných služeb, včetně pomůcek pro osoby s postižením, aby jim pomohly zvýšit míru nezávislosti v každodenním životě a uplatnit jejich práva."

OTÁZKY

Pravidlo 4:1

Poskytuje samospráva potřebnou podporu osobám s postižením v oblasti:

  • podpůrných a kompenzačních pomůcek?
  • osobní asistenci?
  • tlumočnických služeb?

Pravidlo 4:4

Jsou tyto služby zdarma?

 

Pravidlo 5

PŘÍSTUPNOST

„Státy by měly uznat celkový vyznám přístupnosti v procesu vyrovnávání příležitostí ve všech společenských oblastech. Pro osoby s postižením jakéhokoli druhu by měly státy

a) vytvářet programy činností vedoucí ke zpřístupnění fyzického prostředí

b) podniknout opatření k zpřístupnění informací a komunikace

 

OTÁZKY

Pravidlo 5:1

Má samospráva vypracovaný systematický plán zpřístupňování fyzického prostředí - jak vnějšího, vnitřního, např. v

- bydlení?

- jiných budovách?

- veřejné dopravě a dalších prostředcích komunikace?

- ulicích?

- jiných venkovních prostorách?

 

Pravidlo 5:2

Mají profesionálové, kteří plánují a tvoří veřejná prostranství, trvalý přístup k informacím o politickém plánu postižení a k opatřením k dosažení přístupnosti?

 

Pravidlo 5:3

Jsou požadavky na přístupnost pro více skupin osob s postižením součástí projektů a výstavby prostředí od počátku projektování staveb?

 

Pravidlo 5:4

Jsou organizace osob s postižením zváni ke konzultacím:

- při vytváření standardů a norem přístupnosti?

- při projektování staveb?

 

Pravidlo 5:5

Jsou informace, které poskytuje samospráva o právech, o dostupných službách a programech, přístupné:

- všem osobám s postižením?

- jejich rodinám?

- jejich zástupcům?

 

Pravidlo 5:6

Jakým způsobem jsou zpřístupněny informace a dokumentace:

- osobám zrakově postiženým?

- osobám neslyšícím /nevidomým?

- osobám nedoslýchavým?

- osobám s mentálním postižením?

- osobám se specifickými poruchami učení

Odpovídají přijatá opatření reálným potřebám?

 

Pravidlo 5:7

Jaký přístup mají neslyšící nebo nedoslýchavé děti k výuce znakové řeči v rámci vzdělávání?

Pomáhá samospráva rodičům při získávání informací ve znakové řeči?

Zná samospráva počet neslyšících, neslyšících/nevidomých a sluchově postižených občanů, kteří potřebují tlumočnické služby?

Má každý, kdo potřebuje, tlumočníka?

 

Pravidlo 5:9

Jak samospráva zajišťuje přístupnost televize, rádia a tisku pro:

- osoby se zrakovou vadou?

- osoby neslyšící/nevidomé

- osoby neslyšící nebo se sluchovou vadou?

- osoby s mentálním pohlížením'?

- osoby se specifickými poruchami učení?

 

Pravidlo 5:10

Zvažují se aspekty přístupnosti informací zpracovaných v rámci informačních technologií a přístupnosti systému služeb pro všechny skupiny osob s postižením od počátku jejich zavádění?

Pokud ne, lze přizpůsobit stávající systémy tak, aby byly dostupné i osobám s postižením?

 

Pravidlo 5:11

Konzultují se organizace osob s postižením před vytvářením nových informačních služeb?

 

Pravidlo 6

VZDĚLÁVÁNÍ

„Státy by měly uznat zásadu zajištění stejných příležitostí základního, středního a vysokoškolského vzdělávání pro děti, mládež a dospělé s postižením v integrovaném prostředí. Měly by zajistit, aby vzdělávání osob s postižením bylo integrální součástí vzdělávacího systému."

OTÁZKY

Pravidlo 6:1

• Zajišťuje samospráva vzdělávání osob s postižením v integrovaných zařízeních?

• Je toto vzdělávání integrální součástí vzdělávacího plánu, tvorby kurikula a organizace škol?

Pravidlo 6:2

• Jsou pro zajištění přístupnosti vzdělávání dostupní

- překladatele znakové řeči?

- další potřebné podpůrné služby?

- postupy, které zpřístupňují vzdělání každému?

Pravidlo 6:3

• Jak jsou do vzdělávacího procesu zapojeny organizace osob s postižením a rodičovské skupiny?

Pravidlo 6:6

• Stylizovala samospráva politiku vzdělávání v běžných školách?

• Jsou vzdělávací osnovy pružné, adaptabilní a doplnitelné?

• Jsou zajištěny kvalitní pomůcky, podpůrní učitelé a průběžné vzdělávání učitelů?

Pravidlo 6:8

• Je zajištěno vzdělávání těm, jimž vzdělávání ve škole běžného typu nevyhovuje?

• Je kvalita takového vzdělávání srovnatelná s kvalitou ostatního vzdělávání?

Pravidlo 6:9

• Existují speciální školy pro neslyšící nebo sluchové postižené a neslyšící/nevidomé osoby, které potřebují vzdělávání ve znakové řeči?

• Pokud ne, jak se uspokojují vzdělávací potřeby takových žáků?

Pravidlo 7

ZAMĚSTNÁVÁNÍ

„Státy by měly uznat zásadu, že osobám s postižením musí byt umožněno uplatňovat jejich lidská práva, především v oblasti zaměstnávání. Jak ve venkovských, tak v městských oblastech musí dostat stejné příležitosti pro produktivní a výdělečné zaměstnání na trhu práce."

OTÁZKY

 

Pravidlo 7:2

Jak samospráva podporuje integraci osob s postižením do otevřeného trhu práce?

 

Pravidlo 7:3

Kolik osob samospráva zaměstnává ? Kolik z nich je osob s postižením?

- Zahrnují pracovní místa zajišťovaná samosprávou programy, které zpřístupňují tato místa osobám s postižením. Pokud ano, jaká opatření jsou do programu zahrnuta. Jsou to:

- opatření podporující využití podpůrných a kompenzačních prostředků a pomůcek?

- opatření upravující pracovní dobu podle individuálních potřeb jedince s postižením(např. pružná pracovní doba, částečný úvazek, dělba práce)?

- opatření zlepšující pracovní rehabilitaci?

- jiná opatření?

- Do jaké míry se lato opatření realizují? Jsou přiměřená?

 

Pravidlo 7:4

Jak samospráva překonav a negativní postoje a předsudky veřejnosti vůči pracovníkům s postižením?

 

Pravidlo 7:5

Jakým způsobem samospráva jako zaměstnavatel vytváří příznivé podmínky pro zaměstnávání osob s postižením na pracovních místech, které jsou v gesci samosprávy?

 

Pravidlo 7:6

Jaké jsou pracovní podmínky na pracovištích řízených samosprávou? Mají osoby s postižením srovnatelné vyhlídky jako ostatní s ohledem na:

- přijímání?

- funkční postup?

- platový růst?

- účast ve vzdělávacích programech?

 

Pravidlo 7:7

Jaké pracovní příležitosti nabízí samospráva těm osobám s postižením, jejichž potřeby nemohou být uspokojeny na otevřeném trhu práce?

 

Pravidlo 7:9

Spolupracuje samospráva s organizacemi osob s postižením ve věcech tykajících se osob s postižením s ohledem na jejich uplatnění na trhu práce?

 

Pravidlo 8

ZACHOVÁNÍ PŘÍJMU A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

„Státy odpovídají za zajištění sociálního zabezpečení a udržení příjmu pro osoby s postižením."

 

OTÁZKY

Pravidlo 8:1

Jak je zajištěna finanční podpora osobám, které z důvodu postižení

- dočasně ztratily finanční příjem?

- mají snížený příjem?

- pozbyly schopnost pracovat?

- Je výše této podpory dostatečná pro zajištění stejné životní úrovně?

Postižení může znamenat mimořádné finanční výdaje. Bere se tato skutečnost při plánování sociální podpory do úvahy?

 

Pravidlo 8:3

Jak je finančně zabezpečena osoba pečující o osobu s postižením?

 

Pravidlo 8:4

Má samospráva zvláštní programy stimulující osoby s postižením hledat si zaměstnání? Pokud ano, poskytují tyto programy:

- pracovní poradenství?

- pracovní rehabilitaci?

- pracovní zácvik?

- pracovní umístění?

- finanční podporu v mezidobí?

 

Pravidlo 9

RODINNÝ ŽIVOT A OSOBNÍ INTEGRITA

„Státy by měly podporovat plné zapojení osob s postižením do rodinného života. Měly by podporovat jejich právo na integritu osobnosti a zajistit, aby zákony nediskriminovaly osoby s postižením pokud jde o sexuální vztahy, manželství a rodičovství."

 

OTÁZKY

Pravidlo 9:1

Umožňuje samospráva osobám s postižením žít se svými rodinami?

Jsou dostupné služby respitní/odlehčovací péče?

 

Pravidlo 9:2

Poskytuje samospráva poradenské služby těm osobám s postižením, které si přejí založit rodinu?

 

Pravidlo 9:3

Co dělá samospráva pro změnu negativních postojů veřejnosti k manželství, sexualitě, a rodičovství osob s postižením?

 

Pravidlo 9:4

Může samospráva nabídnout osobám s postižením informace o tom, jak se bránit sexuálním a dalším formám zneužívání?

 

Pravidlo 10

KULTURA

„Státy zajistí, aby se osoby s postižením zapojily do kulturního dění a mohly se účastnit kulturních aktivit na principu rovnosti."

 

OTÁZKY

Pravidlo 10:1

Mohou se do různých kulturních aktivit jako je tanec, hudba, literatura, divadlo apod. plnohodnotně zapojit i osoby s postižením?

Jsou kulturní akce dostupné i osobám s postižením?

 

Pravidlo 10:2

Jsou informace o kulturních akcích dostupné v

- divadlech?

- muzeích?

- kinech?

- knihovnách?

 

Pravidlo 10:3

Používá se moderní technologie k zpřístupnění kulturních akcí všem osobám s postižením?

 

Pravidlo 11

REKREACE A SPORT

„Státy učiní opatření zajišťující, aby osoby s postižením měly rovné příležitosti pro rekreaci a sportovní činnost."

 

OTÁZKY

Pravidlo 11:1

Jsou sportovní akce přístupné lak, aby se jich mohly účastnit osoby s postižením a využívat těchto příležitostí k trávení volného času?

Jsou sportovní zařízení přístupná divákům s postižením?

 

Pravidlo 11:2

Co dělá samospráva pro to, aby s ohledem na místní turistický ruch připravila vhodné podmínky pro návštěvníky s postižením?

 

Pravidlo 11:3

Jak samospráva podporuje sportovní aktivity pro osoby s postižením?

Podporuje osoby s postižením tak, aby jim umožnila účastnit se národních a mezinárodních soutěžích?

 

Pravidlo 11:4

Mají osoby s postižením, které se účastní sportovních aktivit, přístup k tréninku na stejné úrovni jako ostatní?

 

Pravidlo 11:5

Jsou organizace osob s postižením konzultovány při vytváření služeb pro osoby s postižením?

 

Pravidlo 12

NÁBOŽENSTVÍ

„Státy budou podporovat opatření vedoucí k plnému zapojení osob s postižením do náboženského života jejich komunity."

 

OTÁZKY

Pravidlo 12:1

Jak samospráva napomáhá zpřístupňovat náboženské aktivity osobám s postižením?

 

Pravidlo 12:2

Jak samospráva podporuje rozšiřování informací o otázkách postižení mezi náboženské instituce?

 

Pravidlo 12:3

Jak samospráva zajišťuje přístupnost náboženské literatury osobám se smyslovým postižením?

 

Pravidlo 12:4

Jsou při vytváření opatření k zajištění rovné účasti při náboženských činnostech konzultovány organizace osob s postižením?

 

Pravidlo 13

INFORMACE A VÝZKUM

„Státy na sebe berou hlavní odpovědnost za shromažďování a šíření informací o životních podmínkách osob s postižením a zorganizuji komplexní výzkum všech aspektů, včetně překážek, které ovlivňují život osob s postižením."

 

OTÁZKY

Pravidlo 13:1

Shromáždila samospráva statistiky tykající se např.

- situace ve vzdělávání žáků s postižením?

- pracovních podmínek osob s postižením?

- pracovních příležitostí osob s postižením?

- zvýšeného osobního vydání spojeného s postižením?

- dopadu snižování výdajů a zvyšování nákladů na finanční situaci osob s postižením?

 

Pravidlo 13:2

Má samospráva databanku s:

- různými skupinami osob s postižením a jejich zvláštními potřebami?

- adresami všech organizací osob s postižením?

- službami a programy týkajícími se osob s postižením?

 

Pravidlo 13:3

Jak podporuje samospráva výzkum:

- o dopadech sociální situace na osoby s postižením a jejich rodiny?

- o možných způsobech vytváření služeb a podpůrných opatření?

 

Pravidlo 13:5

Podporuje samospráva přijímání osob s postižením na činnost spojenou se sběrem dat vztahujících se k postižení?

 

Pravidlo 13:7

Jaká opatření provádí samospráva pro šíření informací a poznatků o postižení na

- politické úrovni?

- administrativní úrovni?

 

Pravidlo 14

TAKTIKA A PLÁNOVÁNÍ

„Státy budou zajišťovat, aby aspekty zdravotního postižení byly zahrnuty do přípravy všech relevantních politických opatření a plánování na národní úrovni."

 

OTÁZKY

Pravidlo 14:1

Má samospráva vytvořený plán politiky postižení?

Vychází ze Standardních pravidel OSN?

• Obsahuje tento plán konkrétní opatření s

- termínem zavedení každého opatření?

- uvedením odpovědné agentury?

- financováním?

 

Pravidlo 14:2

Byl plán politiky postižení sestaven v úzké spolupráci s organizacemi osob s postižením?

Byly aspekty postižení od počátku zařazeny do rozvojových plánů samosprávy?

 

Pravidlo 15

LEGISLATIVA

„Státy nesou odpovědnost za vytvoření právního základu pro opatření k dosažení cílů plného zapojení a rovnosti osob s postižením.“

 

OTÁZKY

Pravidlo 15:2

Byla samospráva kritizována za nedodržení právních ustanovení vztahujících se na osoby s postižením?

Pokud ano, přijala samospráva taková opatření, aby se situace neopakovala?

 

Pravidlo 16

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

„Státy mají finanční odpovědnost za národní programy a opatření pro vytváření rovných příležitostí pro osoby s postižením."

 

OTÁZKY

Pravidlo 16:1

Jsou výdaje samosprávy na úpravu prostředí týkající se osob s postižením pravidelnou součástí finančního rozpočtu nebo samostatným rozpočtem?

 

Pravidlo 16:2

Podporuje finančně samospráva projekty a další rozvojová opatření týkající se osob s postižením?

 

Pravidlo 16:4

Má samospráva zvláštní fond rozvoje péče o zdravotně postižené, který podporuje pilotní projekty a svépomocné programy přicházející zdola?

 

Pravidlo 17

KOORDINACE PRÁCE

„Státy nesou zodpovědnost za zřizování a podporu národních koordinačních výborů nebo podobných orgánů sloužících jako národní centra pro posuzování otázek postižení."

 

OTÁZKY

Pravidlo 17:1

Existuje v rámci samosprávy stálý koordinační výbor pro otázky postižení?

 

Pravidlo 17:2

Pokud ano, jak byl tento výbor sestaven?

 

Pravidlo 17:3

Jak jsou v koordinačním výboru zastoupeny organizace osob s postižením.

 

Pravidlo 17:4

Jaké prostředky má koordinační výbor k dispozici?

 

Pravidlo 18

ORGANIZACE OSOB S POSTIŽENÍM

„Státy by měly uznat právo organizací osob s postižením reprezentovat osoby s postižením na národní, regionální a místní úrovni. Státy by také měly uznat poradní roli organizací osob s postižením při rozhodování o záležitostech, které se týkají postižení."

 

OTÁZKY

Pravidlo 18:1

Jak samospráva podporuje

- zakládání organizací osob s postižením?

- již existující organizace osob s postižením?

- spolupráci organizací osob s postižením?

 

Pravidlo 18:2

Jak samospráva spolupracuje s organizacemi osob s postižením?

 

Pravidlo 18:3

Jakou roli hrají organizace osob s postižením v otázkách podpory a služeb a dalších opatření dotýkajících se osob s postižením? Mohou

- identifikovat potřeby a priority?

- účastnit se plánování opatření?

- účastnit se zavádění opatření?

- účastnit se hodnocení?

- aktivně přispívat k zvyšování vědomí veřejnosti?

 

Pravidlo 18:4

Jak významné jsou organizace osob s postižením

- pro svoje členy?

- pro společnost?

Pravidlo 18:5

Do jaké míry jsou organizace osob s postižením zastoupené ve vedení samosprávy?

 

Pravidlo 19

VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

„Státy odpovídají za to, že zajistí na všech úrovních adekvátní vyškolení pracovníků, kteří se zabývají plánováním a prováděním programů a služeb týkajících se osob s postižením."

 

OTÁZKY

Pravidlo 19:1

Procházejí ti zaměstnanci samosprávy, kteří často přicházejí do styku s osobami s postižením, vzděláváním v oblasti postižení?

Pokud ano, co toto školení obsahuje?

Jak se v oblasti postižení vzdělávají další pracovníci?

 

Pravidlo 19:3

Vystupují často osoby s postižením jako učitelé, instruktoři nebo poradci v programech vzdělávání pracovníků v oblasti postižení?

Jsou při vytváření těchto programů konzultovány organizace osob s postižením?

 

Pravidlo 20

Monitorování a vyhodnocování programů týkajících se postižení při realizaci Standardních pravidel na národní úrovni

„Státy odpovídají za soustavné monitorování a hodnocení realizace národních programů a služeb, které se týkají vyrovnání příležitostí pro osoby s postižením."

 

OTÁZKY

Pravidlo 20:1

Jak jsou vyhodnocovány plány politiky a jiné činnosti samosprávy týkající se osob s postižením?

Jakou roli hrají organizace osob s postižením při hodnocení plánů politiky a programů činností pro osoby s postižením?

Jak a komu se podávají výsledky hodnocení?

 

Pravidlo 20:5

Jsou postupy jako např. kdy a jak se mají hodnotit plány politiky a programy činností zaznamenány přímo do dokumentu samotného?

 

Pravidlo 21

ODBORNÁ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE

„Státy, jak průmyslově vyspělé, tak rozvojové, jsou odpovědné za spolupráci na opatřeních pro zlepšení životních podmínek osob s postižením v rozvojových zemích."

 

OTÁZKY

Pravidlo 21:1

Jaké zdroje mají samosprávy pro uprchlíky a imigranty s postižením?

Jsou případné zvláštní potřeby imigrantů a uprchlíků s postižením zahrnuty do plánu politiky a programů činností pro osoby s postižením?

 

Pravidlo 21:2

Pokud samospráva spolupracuje s rozvojovými zeměmi, jsou otázky postižení zahrnuty do tohoto procesu spolupráce?

 

Pravidlo 21:3

Jsou při plánování projektů týkajících se osob s postižením v rozvojových zemích konzultovány organizace osob s postižením?

 

Pravidlo 21:4

Podporuje samospráva v projektech týkajících se odborné a ekonomické spolupráce s rozvojovými zeměmi

rozvoj dovedností, schopností a možností osob s postižením?

- vytváření pracovních míst?

- šíření vhodných technologií a know-how, které se týkají postižení?

 

Pravidlo 21:5

Podporuje samospráva zakládání a rozvoj organizaci osob s postižením v jiných zemích:

- podporováním iniciativ organizací osob s postižením?

- jinými prostředky?

Pravidlo 21:6

- Pokud samospráva spolupracuje s rozvojovými zeměmi, jsou učiněna opatření ke prohlubování znalostí problémů z oblasti postižení u těch pracovníků, kteří jsou do spolupráce zapojeni?

 

Pravidlo 22

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

„Státy se budou aktivně účastnit mezinárodní spolupráce tykající se politiky vyrovnání příležitostí pro osoby s postižením."

 

OTÁZKY

Pravidlo 22:2

Pokud je samospráva zapojena do mezinárodní spolupráce, zahrnuje otázky postižení do:

- jednání?

- výměny informací?

- vytváření programů?

 

Pravidlo 22:3

Jak samospráva podporuje mezinárodní výměnu znalostí a zkušeností mezi

- nevládními organizacemi, které se zabývají otázkami postižení?

- výzkumnými ústavy a jednotlivými pracovníky výzkumu v oblasti postižení?

- zástupci programu a skupinami odborníků v oblasti postižení?

- organizacemi osob s postižením?

- národními koordinačními výbory?

Dodatek k Programu 22

OSN a mezinárodní organizace věnují právům osob s postižením po desetiletí značnou pozornost. V roce 1987 se ve Švédsku konalo celosvětové setkání odborníku, na kterém byl přednesen návrh stanovit priority činnosti v následujících letech. Návrh měl vycházet z uznání práv osob s postižením. Účastnící setkání doporučili, aby Valné shromáždění OSN svolalo konferenci a vypracovalo návrh mezinárodní konvence o odstranění všech forem diskriminace osob s postižením. Návrhy vypracovala Itálie a Švédsko. Dohody však nebylo dosaženo. Hospodářská a sociální rada OSN proto pověřila v roce 1993 komisi pro sociální rozvoj, aby vypracovala standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro děti, mládež a dospělé s postižením a to v úzké spolupráci s mezinárodními organizacemi, nevládními organizacemi, především s organizacemi osob s postižením.

OSN schválila Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby s postižením 20. prosince 1993. Nemají platnost mezinárodního práva a nejsou ani anti-diskriminační legislativou. Upozorňují vsak na oblasti, které jsou významné pro kvalitu života osob s postižením a jejich plného sociálního začlenění a rovnosti. Standardní pravidla mohou být užitečným nástrojem činnost samospráv.

Jan Šiška

 
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel