Do spádové školy by měly chodit všechny děti, které bydlí v jejím okolí - Pavla Baxová

pdp_baxova_pavla

Líbí se mi princip spádové školy,“ říká Pavla Baxová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Rytmus – od klienta k občanovi, která podporuje lidi se zdravotním postižením (převážně mentálním) v samostatnosti a nezávislosti.  Už 23 let pomáhá svým klientům s aktivním začleňováním do přirozeného prostředí, a to jak ve škole a v práci, tak při samostatném bydlení nebo volnočasových aktivitách. Každoročně také pořádá Týden pro inkluzi zaměřený na podporu společného vzdělávání a výměnu zkušeností v této oblasti. „Spádová škola je taková škola, do níž mají chodit všechny děti, které bydlí v jejím nejbližším okolí. Taková škola, aby byla inkluzívní, se musí s myšlenkou společného vzdělávání ztotožnit. Přiznat si, že bude muset leccos změnit, například vyučovací techniky.  Musí se naučit novým přístupům, třeba tomu, jak společně řešit problémy nebo jak připravit individuální vzdělávací plán tak, aby byl pomocným a nikoli zatěžujícím materiálem,“ upřesňuje Pavla Baxová, která se problematice inkluze věnuje již řadu let.

Jsem přesvědčená, že existuje-li ve škole pozitivní naladění a spolupráce, má společné vzdělávání smysl. V takovém případě přínos vnímám jednoznačně,“ říká Pavla Baxová, která se ale domnívá, že takto to zatím funguje málokde. „V opačném případě bohužel o smyslu, respektive významu, pochybuji,“ dodává.

„Inkluzívní školu vede ředitel, který o své škole takto přemýšlí a zároveň ji takto prezentuje a některého ze svých spolupracovníků obsadí na pozici koordinátora inkluze. Ten by se měl aktivně věnovat podpoře konkrétního začlenění dětí a pomáhat řediteli určovat strategii inkluzívní školy. Začleněné dítě je skutečnou součástí třídního kolektivu. Nesedí se "svým" asistentem v zadní lavici, aby nerušili. Čas, který žák se speciálními vzdělávacími potřebami tráví jinde, než ve třídě, například v knihovně nebo v kabinetu, je promyšlený a předem určený například k tomu, aby se žák v klidu naučil novou látku. Asistent pedagoga pracuje podle pokynů učitele s konkrétním dítětem, je-li potřeba, nebo s celou skupinou. Jeho přítomnost umožňuje učiteli vyučovat ve třídě, kde jsou začleněny děti s různými možnostmi a úrovněmi a využívat osvojené moderní vyučovací techniky. Učitel a asistent pracují jako tým, mají domluvené kompetence,“ popisuje podrobně Pavla Baxová, jak by, podle ní, inkluzivní škola měla vypadat.

Podle mne v praxi inkluzi brání tabulky a formuláře. Protože berou čas a nepomáhají. Dá se na ně i vymluvit,“ uzavírá Pavla Baxová, ředitelka společnosti Rytmus, která provozuje také nadační fond Rytmus zaměřený na vzdělávání a přípravu pedagogických pracovníků na práci v inkluzivních třídách a na celkovou podporu pedagogických pracovníků, rodičů a sociálních a poradenských pracovníků při začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol.

 

 
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel