Významné dny OZPVýznamné dny pro OZPt5Poradna NRZP ČRt5E-poradnaLegislativaLegislativat1SpolkyAktualityProti stigmatizaciČasopis MostyČasopis Mosty EuroklíčEuroklíčDiskriminaceInstitut rovných příležitostí, z.ú.Diskriminacekontopomoci.czlogo-ceske-drahyObjednávkový formulář ČD a.s.logo praceprozp
Zasílání novinek emailem...
Joomla : NRZP

Ochrana duševního zdraví občanů ČR

V ČR se porušují práva duševně nemocných

Na rozdíl od většiny evropských států (včetně těch poskomunistických) neproběhl v ČR proces tzv. deinstitucionalizace psychiatrické péče - postupná transformace klasické psychiatrické péče v psychiatrických léčebnách do systému tzv. komunitních služeb.

České republice se dosud nepodařilo vzdor řadě mezinárodních podnětů vytvořit standardní nástroje politiky péče o osoby s duševní poruchou v podobě právních norem. A tak se v ČR porušují práva duševně nemocných, která jsou zakotvena v mezinárodních dokumentech „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“(2001), „ Rezoluce Gen. Shromáždění OSN č. 46/119 z r.1991 - ZÁSADY OCHRANY DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH“, „Helsinská deklarace o duševním zdraví pro Evropu“(2005) či „Zelená kniha“(komise Evropských společenství 2005).

Česká republika dodnes postrádá samostatný zákon na ochranu osob duševně nemocných, který by vedle principů, cílů a systému péče o osoby s duševní poruchou upravil a chránil práva této skupiny pacientů v situaci, kdy je v průběhu nemoci a následné léčby zasahováno do řady jejich základních práv: práva na osobní svobodu a bezpečnost, práva na zachování lidské důstojnosti, práva na soudní ochranu a účast v soudním řízení, práva na informace a ochranu svých osobních údajů, jak to vyžaduje Úmluva a ZÁSADY OSN. Takový zákon mají všechny vyspělé státy EU.

Psychiatrická péče v ČR je vážně podfinancována. Za těchto podmínek nelze mnohá práva fakticky dodržet a i přes úsilí zdravotníků kvalita péče klesá. Na tuto skutečnost je dlouhodobě poukazováno, ministerstvo zdravotnictví však dosud ve vyhláškách, která stanovují pravidla pro úhradu psychiatrické péče nesjednalo nápravu. Jedním z projevů podfinancování je i nedostatečná návaznost péče mezi ústavní, ambulantní péčí a sociální pomocí, což v důsledku činí systém méně efektivním a v konečném důsledku i dražším. V rámci výdajů na zdravotní péči jde na psychiatrii pouze 3,7%, což je nesrovnatelně méně v porovnání s jinými medicínskými disciplínami. Mezi ostatními státy EU stojíme na předposledním místě (za námi je už jen Slovensko).

Práva duševně nemocných v ČR jsou porušována zejména v těchto oblastech:

  • práva na informovaný souhlas - zejména problémy nedobrovolné hospitalizace a léčby,
  • právo na styk s nezávislým orgánem i na uzavřeném oddělení pro podávání stížností,
  • ochrana práva na soukromí a lidskou důstojnost,
  • posuzování způsobilosti k právním úkonům,
  • výkon opatrovnictví (centrálně řízených vzdělaných sociálních pracovníků pro potřeby soudů i pacientů, v návaznosti zdravotních a sociálních služeb a zajištění přechodu nemocných z ústavů do běžného života).

Tyto a další nedostatky shledal též ombudsman při průzkumu v osmi psychiatrických léčebnách v roce 2008. Na tuto zprávu ani na petici podepsanou občany pracujícími v organizacích hájících práva duševně chorých, však příslušná ministerstva nereagovala.

Jedním z důvodů nepříznivého stavu je i malá podpora vzdělávání pacientů a jejich blízkých, ale i lékařů a dalších zdravotníků o právech duševně nemocných. Zejména chybí nástroje ochrany a vymahatelnosti práv, chybí podpora pro organizace i jednotlivce hájící práva duševně nemocných. Advokát hájící ex offo práva vraha dostane za jeden úkon až 5x více než advokát ustanovený za opatrovníka hájícího práva a zájmy duševně nemocného. To jistě ovlivňuje i míru zájmu o tuto obtížnou práci.

Statistika

Dle statistiky WHO vyhledá psychiatrickou péči každý čtvrtý občan EU. Předpokládá se však, že psychiatrickou pomoc potřebuje daleko více lidí, kteří ji ovšem nevyhledají. Navíc je v posledních desetiletích patrný znatelný nárůst psychických nemocí. Podílí se na tom řada faktorů, jako je narůstající civilizační stres, rozpad modelu základní rodiny atd.. Dle hrubého odhadu je v evropských zemích:

40% lidí postiženo depresivními a neurotickými problémy,

15% má osobnostní poruchu,

3% lidí trpí závažným psychotickým onemocněním (schizofrenie, bipolární afektivní porucha).

NRZP ČR proto požaduje:

  • přijetí dokonalejšího zákona na ochranu duševně nemocných,
  • zlepšení financování psychiatrické péče tak, aby bylo možné práva duševně nemocných fakticky naplnit,
  • posílení vymahatelnosti a vytvoření záruk dodržování práv duševně nemocných.

NRZP ČR v této souvislosti vyzývá:

  • ministryni zdravotnictví k podpoře vzdělávání lékařů i nelékařů o právech pacientů a k úpravě kalkulací úhradových předpisů pro oblast péče o duševně nemocné,
  • ministryni zdravotnictví ke změně úhradové vyhlášky ke zvýšení výdajů na psychiatrickou léčbu,
  • ministryni spravedlnosti k podpoře rozvoje právní pomoci duševně nemocným, organizaci vzdělávání o jejich právech a zlepšení a zrychlení činnosti soudů při rozhodování o právech duševně nemocných,
  • ministryni spravedlnosti ke změně tarifů pro advokáty, kteří zastupují osoby s duševním onemocněním (opatrovník).
 
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel