Významné dny OZPVýznamné dny pro OZPt5Poradna NRZP ČRt5E-poradnaLegislativaLegislativat1SpolkyAktualityProti stigmatizaciČasopis MostyČasopis Mosty EuroklíčEuroklíčDiskriminaceInstitut rovných příležitostí, z.ú.Diskriminacekontopomoci.czlogo-ceske-drahyObjednávkový formulář ČD a.s.logo praceprozp
Zasílání novinek emailem...
Joomla : NRZP

Informace č.: 52 - 2016 (byty zvláštního určení)

Vážení přátelé,

minulý týden jsme jednali s předsedou Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny panem poslancem Jaromírem Tejcem o bytech zvláštního určení (bezbariérové byty). Současné znění občanského zákoníku vytváří zcela nerovné postavení osob se zdravotním postižením a jejich rodinných příslušníků ve vztahu k bydlení v bytě zvláštního určení. Zatímco u nájmu běžného bytu dochází smrtí nájemce k přechodu nájmu na člena nájemcovy domácnosti, a to až po dobu dvou let. V případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku 70 let, časové omezení nájmů dobou dvou let neplatí. Pokud jde o uživatele bytu zvláštního určení, kde dochází smrtí nájemce k zániku nájmu bytu a osoby, které bydlely v bytě společně s nájemcem, jsou povinny byt vyklidit nejpozději do 3 měsíců. V tomto směru se jedná o zcela zjevnou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení, neboť za diskriminaci z důvodu zdravotního postižení se považuje i skutečnost, kdy diskriminační důvod dopadá na jiné osoby, které s osobou se zdravotním postižením spojuje příbuzenský, či jiný obdobný vztah. 

Stávající ustanovení § 2301 dělá z osob pečujících o nejtíže postižené lidi, které žijí v bytech zvláštního určení s osobami se zdravotním postižením, po jejich smrti bezdomovce. Jde často o jejich rodiny či rodinné příslušníky.  K zániku nájmu dochází přímo ze zákona, a to dnem smrti nájemce, což má za následek, že z právního hlediska pozůstalí užívají byt neoprávněně a mohou být z bytu násilně vystěhováni. 

Jedná se jednoznačně o postup, který je v rozporu s dobrými mravy vůči osobám, které často po dlouhá desetiletí věnovaly svůj život péči o své bližní. Kromě nesrovnatelného zvýšení kvality jejich života, uspořily státu svojí péčí mnoho milionů korun.  Rodinní příslušníci, kteří bydlí ve společném bytě zvláštního určení s osobou se zdravotním postižením, musí po úmrtí této osoby často řešit existenciální záležitosti. Jsou velmi často bez zaměstnání, ztratili řadu společenských vazeb včetně pracovních, musí řešit řadu administrativních záležitostí v souvislosti s úmrtím osoby se zdravotním postižením apod. Dále je dosti nepochopitelné, že zákonodárce u bytu zvláštního určení neponechal možnost přechodu nájmu u osob starších sedmdesáti let, kde lze předpokládat velmi často již zdravotní problémy. 

NRZP ČR připravila pozměňovací návrh tak, aby podmínky alespoň nějak vyrovnala mezi nájemci v běžných bytech a nájemci v bytech zvláštního určení. S ohledem na specifickou povahu bytů zvláštního určení, které primárně slouží potřebám osob se zdravotním postižením, je navrhována o polovinu kratší doba, po kterou mohou osoby, které bydlely se zemřelým nájemcem byt nadále užívat, než je stanovena pro běžné byty. Tímto postupem by mělo být zajištěno včasné uvolnění bytu pro další osoby se zdravotním postižením. Současně je však zakotvena možnost kterékoliv osoby, která bydlela společně se zemřelým nájemcem, domáhat se ve zvláštních případech náhradního bydlení. Touto úpravou bude zajištěno, že osoba, která často celoživotně pečovala o postiženého, neskončí záhy po jeho smrti bez prostředků a bez domova, ale bude jí poskytnut dostatek času k nalezení nového bydlení nebo jí bude poskytnuto bydlení náhradní. Tento postup nastane např. v situacích, kdy osoba v důsledku celoživotní péče neměla možnost získání finanční rezervy, již přišla o pracovní vazby, někdy vzhledem k její vyvíjející se profesi již ani prakticky není možný návrat a je např. i vyššího věku. Bude se tedy jednat zejména o případy, kdy by se primární postup jevil pro tyto osoby nepřiměřeně krutý a s přihlédnutím k okolnostem v rozporu s dobrými mravy. 

Současně je nově zakotvena výjimka pro osoby se zdravotním postižením a osoby starší 70 let věku, obdobně jako je tomu u běžných bytů. V těchto případech totiž nelze po uvedených osobách spravedlivě žádat, aby si vzhledem k okolnostem zajistily stěhování a nové bydlení. 

Pan předseda Jaromír Tejc nás ubezpečil, že náš návrh považuje za smysluplný a bude o něm jednat Ústavně právní výbor v rámci novely občanského zákoníku, která je nyní ve druhém čtení a bude projednávána ještě do letních prázdnin. Jednání Ústavně právního výboru k občanskému zákoníku se bude konat 10. června. Jednání výboru jsou veřejná. Věřím, že náš návrh obhájíme. 

Přeji Vám všechno dobré. 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

 
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel