Významné dny OZPVýznamné dny pro OZPt5Poradna NRZP ČRt5E-poradnaLegislativaLegislativat1SpolkyAktualityProti stigmatizaciČasopis MostyČasopis Mosty EuroklíčEuroklíčDiskriminaceInstitut rovných příležitostí, z.ú.Diskriminacekontopomoci.czlogo-ceske-drahyObjednávkový formulář ČD a.s.logo praceprozp
Zasílání novinek emailem...
Joomla : NRZP

Aktuality

Informace č.: 18 - 2017 (Spolky už nemusí měnit název)

Vážení přátelé,

posílám Vám informaci, která může pro některé z Vás být pozitivní, protože jste ještě neprovedli změny ve svém názvu v souladu s novým občanským zákoníkem. 30. 12. 2016 nabyla účinnost novela zákona č. 460/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se o následující změnu, která se dotýká nejen spolků, ale také pobočných spolků.

 

Novela ve svém čl. II bod 6. uvádí: „Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb.“ Novela tedy přináší výjimku z přechodného ustanovení § 3042 občanského zákoníku, které ukládá všem právnickým osobám povinnost přizpůsobit svůj název požadavkům (nového) občanského zákoníku. Pro provedení těchto změn stanovil zákon dvouletou lhůtu od své účinnost, která skončila 31. 12. 2015. Nicméně vzhledem k tomu, že zákon neukládal žádnou sankci v případě nesplnění této povinnosti, začala řada právnických osob v praxi nezbytné změny řešit až s blížícím se příchodem konce roku 2016, kdy skončila lhůta (stanovená v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku) pro splnění povinnosti přizpůsobit nové úpravě také zakladatelské dokumenty (v případě spolku tedy stanovy). Jestliže právnické osoby své zakladatelské dokumenty v této lhůtě nezměnily, hrozí jim v krajním případě až soudem nařízené zrušení s likvidací. Z toho důvodu mnoho spolků během roku 2016 narychlo uvádělo své stanovy do souladu s novým občanským zákoníkem, přičemž často jedinou změnou byla právě pouhá změna názvu spolku tak, aby obsahoval označení právní formy (tj. označení spolek, zapsaný spolek, nebo zkratku z.s.). V okamžiku, kdy tak již mnohé spolky učinily, přišel zákonodárce s uvedenou novelou a povinnost takto změnit název u spolků (a společenství vlastníků) zrušil. Paradoxně je přitom tato změna odůvodněna tím, že se velké množství spolků zákonem neřídilo a svůj název nezměnilo. Spolky, které svůj název v souladu se zákonnou povinností změnily, tak vynaložily prostředky a čas na změnu svého názvu (resp. změnu svých zakladatelských dokumentů) v podstatě zbytečně. Lze shrnout, že spolky a společenství vlastníků, které vznikly do 31. 12. 2013, nemusí své stanovy měnit jen z důvodu změny svého názvu. Pokud jsou však jejich stanovy v rozporu s novým občanským zákoníkem z jiného důvodu, je stále potřeba je změnit, jinak hrozí těmto subjektům až zrušení soudem. Takovému zrušení nicméně musí předcházet výzva s dostatečnou přiměřenou lhůtou a soud musí následně obdržet od orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, návrh na zrušení. Sankce v podobě zrušení s likvidací proto nenastává automaticky. Otázkou zůstává, zda se výjimka v novele vztahuje i na pobočné spolky, resp. původně organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Zákon totiž neukládá změnit název pouze spolkům, ale též pobočným spolkům, jejichž název není v souladu s § 132 odst. 2 a § 228 odst. 2 občanského zákoníku. Přechodné ustanovení v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku se vztahuje na všechny právnické osoby upravené občanským zákoníkem, mezi které patří i pobočné spolky. Ustanovení § 228 odst. 2 občanského zákoníku říká:

„Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku“. Jestliže název pobočného spolku neobsahuje příznačný prvek názvu hlavního spolku, popřípadě žádným způsobem nevyjadřuje vlastnost pobočného spolku, je jeho název v rozporu se zákonem a je nutné ho změnit. Vzhledem k tomu, že organizační jednotky sdružení vznikaly v době, kdy se na jejich název nekladly stejné nároky jako nyní, je pravděpodobné, že název velkého počtu z nich nebude nové zákonné právní úpravě odpovídat. Novela ve vztahu k pobočným spolkům ale zcela mlčí. Jedinými právnickým osobami, na které se tato výjimka vztahuje, jsou spolky a společenství vlastníků. Z textu novely je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu výjimku vztáhnout i na pobočné spolky, neboť výjimka se týká pouze povinnosti uvést označení právní formy v názvu spolků a společenství vlastníků, přičemž občanský zákoník žádné označení právní formy u pobočných spolků nestanoví. Nadto novela taxativně odkazuje pouze na § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, z nichž žádný se netýká pobočných spolků. Z výše uvedeného vyplývá, že spolky a společenství vlastníků, které vznikly do 31. 12. 2013, již nemají povinnost uvést svůj název do souladu s novým občanským zákoníkem. Tato výjimka se však netýká pobočných spolků, neboť novela hovoří pouze o spolcích a společenství vlastníků.

 

Znamená to, že spolky nemusí měnit svůj název a mohou si ponechat dosavadní. 

Přeji Vám všechno dobré.

 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

 

logo_opz

 

Informace č.: 17 - 2017 (Evropský akt přístupnosti)

Vážení přátelé,

v informaci č. 14/2017 jsme Vás informovali o projednávání Evropského aktu o přístupnosti v Evropském parlamentu a také jsme Vám poslali dopis, se kterým se NRZP ČR obrátila na europoslance za ČR, aby zapracovali pozměňovací návrhy, se kterými přišlo Evropské fórum zdravotně postižených.

 

Evropský akt přístupnosti je návrh právního předpisu s cílem zlepšit přístupnost mnohých výrobků a služeb osobám se zdravotním postižením. Jedná se o směrnici, která je právně závazná, což znamená, že členské státy EU musí uplatňovat obsah tohoto aktu. Podle návrhu musí být přístupné pouze vybrané výrobky a služby. Jde zejména o: smartphony, tablety a počítače, automaty pro výdej jízdenek a odbavovací zařízení, televizory a televizní programy, bankovní systémy a bankomaty a online nákupy. Bohužel, tato směrnice neřeší další oblasti, důležité pro každodenní život osob se zdravotním postižením. Jedná se zejména o budovy související s přístupnými výrobky a službami. Jde o to, aby se osoba se zdravotním postižením dostala například k přístupnému bankomatu, když samotná banka nebude přístupná.

 

EDF a členské organizace EDF rozvinuly mezi poslanci kampaň, která však zatím není příliš úspěšná. Proto EDF svolalo na pondělí 6. 3. 2017 ve 12 hodin demonstraci před Evropským parlamentem v Bruselu. Po protestu budou účastníci přítomni jednání Výboru v EP, který bude směrnici projednávat. Hlavním mottem protestu je, aby došlo ke zvýšení povědomí o Evropském aktu o přístupnosti a požádat Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, aby přijal ambicióznější stanovisko k tomuto důležitému legislativnímu návrhu, který by měl skutečný význam pro OZP v Evropě. EDF předpokládá, že protestu se účastní pouze místní osoby se zdravotním postižením, protože si je vědoma toho, že členské země nemají finanční prostředky účastnit se demonstrace. NRZP ČR proto také žádnou takovou akci neorganizuje. Snažíme se pouze ovlivnit poslance EP zvolené za Českou republiku.

 

Přeji Vám všechno dobré.

 

 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

 

logo_opz

 

Informace č.: 16 - 2017 (Jednání s ministrem zdravotnictví ČR)

Vážení přátelé,

v úterý 14. února 2017 jsem jednal s ministrem zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslavem Ludvíkem. Probírali jsme řadu věcí, které trápí osoby se zdravotním postižením. Prvním bodem jednání bylo umožnění péče pečujícím osobám o svoje klienty při dlouhodobém pobytu ve zdravotnických zařízeních. Navrhujeme, aby do zákona o zdravotnických službách bylo včleněno ustanovení, které by umožnilo právo klientů, kteří pobírají příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, na pobyt pečující osoby ve zdravotnickém zařízení. Pan ministr uvedl, že legislativní úpravu vidí jako problematickou a do konce volebního období ji není možné schválit. Uvedl však, že v zásadě tomu nic nebrání, protože pečující osoby můžou být po velkou část dne u svých klientů v nemocnici a vykonávat nezbytné úkony péče. Záleží to na ochotě vedení jednotlivých nemocnic a také na jejich organizačních řádech.

 

Dalším bodem jednání byla novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, která je účinná od 1. 8. 2016. Z této novely vyplývá nová povinnost pro lůžková zdravotnická zařízení v případě, že v jejich péči jsou osoby po nemoci nebo úrazu, které jsou dlouhodobě hospitalizované, a je zřejmé, že na základě lékařského posouzení budou mít dlouhodobé zdravotní následky, které budou vyžadovat péči druhé osoby. Vzhledem k tomu, že zákon vstoupil v účinnost před krátkou dobou a těchto případů bude omezený počet, je možné, že tato skutečnost dosud není zdravotnickým zařízením známá. Požádal jsem pana ministra, aby upozornění na tuto skutečnost vydal ve věstníku Ministerstva zdravotnictví nebo v podobném informačním materiálu. Pan ministr mě ujistil, že toto určitě učiní, a že je rád, že na to upozorňujeme.

 

Třetím bodem našeho jednání s ministrem zdravotnictví byl problém spojený s přestupem pojištěnce se zapůjčenými zdravotnickými prostředky k jiné zdravotní pojišťovně. V současné praxi se ukazuje jako velký problém přestup pojištěnce, jenž má svěřeny do užívání zdravotnické prostředky. Jedná se o zdravotnické prostředky, které jsou vlastnictvím jedné zdravotní pojišťovny. Jsou to tzv. „cirkulovatelné zdravotnické prostředky“. V situaci, kdy takovýto pojištěnec chce přejít k jiné zdravotní pojišťovně, nastává problém, neboť přestává být pojištěncem původní pojišťovny a přesto má stále v užívání její majetek ve formě zapůjčených zdravotnických prostředků (vozík, dýchací přístroj a další). Tento majetek, který není na konci své životnosti, nemůže pojištěnci po jeho odchodu přenechat k užívání. Tudíž chce, aby pojištěnci zapůjčené zdravotnické prostředky vrátili. Bohužel se jedná i o prostředky, bez kterých se nemůže pojištěnec obejít. Tento problém jsme před časem řešili se Svazem zdravotních pojišťoven ČR. Bylo nám slíbeno, že Svaz se zasadí o to, že zdravotní pojišťovny si mezi sebou pouze proúčtují předání zdravotnických prostředků a klienta se to nijak nedotkne. Bohužel, praxe je jiná. Při přechodu pojištěnce se zapůjčenými zdravotnickými prostředky okamžitě původní pojišťovna žádá jejich vrácení, přičemž vyřízení žádostí o nové prostředky trvá zpravidla 3 – 4 měsíce. Tento systém prakticky znemožňuje osobám se zdravotním postižením, které mají zapůjčeny zdravotnické prostředky, aby měnily zdravotní pojišťovny, i když by to, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nebo bydlišti a podobně, bylo vhodné. Pan ministr si se zájmem vyslechl celý problém, ale konstatoval, že je to věc velmi složitá. Pokud se zdravotní pojišťovny nejsou schopny mezi sebou dohodnout o přeúčtování zbytkové ceny prostředků, bylo by nutné pravděpodobně problém nějakým způsobem legislativně upravit. V tuto chvíli však nelze ani přesně odhadnout, jakým způsobem příprava takové změny může být provedena. Jediné skutečné řešení je uzákonit tuto povinnost pod sankcí. Prosadit však takovou věc bude velmi složité a určitě do voleb není možné s ní počítat.

 

Posledním bodem našeho jednání byly úkoly vyplývající pro MZ ČR z Národního plánu podpory vyrovnávání příležitostí OZP na léta 2015 – 2020. Soustředil jsem se především na bezbariérové úpravy ve zdravotnických zařízeních tak, aby lidé, kteří jsou špatně pohybliví, nebyli v nemocnicích zbytečně invalidizováni. Dále jsme mluvili o postupu psychiatrické reformy. Pan ministr mě ujistil, že Národní plán považují za zásadní dokument, a že se jednotlivým opatřením, která jsou uložena MZ ČR, intenzivně věnují.

 

Z celého jednání jsem měl příznivý dojem a myslím si, že spolupráce mezi NRZP ČR a MZ ČR se může dobře rozvíjet.

 

Přeji Vám všechno dobré. 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

logo_opz

 
Více článků...
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel